Příroda překvapuje, na předpovědi si dávám pozor, říká prof. Emil Tkadlec
„V lednu jsme si mysleli, že nás čeká pětiset leté sucho, teď v listopadu je jasné, že rok 2020 bude jeden z nejvlhčích,“ konstatuje Emil Tkadlec z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Příroda je podle něj otevřený systém, kde neznáme všechny proměnné a nevíme přesně, co se v ní děje. „Musíme tomu nejdříve dobře porozumět,“ zdůrazňuje.
Emil Tkadlec vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně, na olomoucké přírodovědecké fakultě pracuje na Katedře ekologie a životního prostředí, věnuje se především populační ekologii. Je jedním z největších odborníků na hlodavce v České republice.
Populační ekologie je obor, kterému se prof. Emil Tkadlec věnuje. „Studuji přírodní populace a jejich interakce s ostatními druhy.“ Hraboš polní je pro něj ideální organizmus na pozorování, protože má velmi krátké generace a dá se sledovat jeho dynamika. Proč se daná populace chová tak, jak se chová? Proč někdy dochází k explozivnímu růstu a pak početnost padá dolů – to jsou otázky, které si kladou vědci celém světě.
Dokud bude na planetě přibývat lidí, těžko můžeme podle prof. Tkadlece očekávat, že se dopady na přírodu zmírní. „Zhruba kolem roku 2100 se zastaví růst globální lidské populace, pak se bude hledat stabilní rovnováha s prostředím. Do té doby se bude měnit bohužel k horšímu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
