Přírodní památka Státní lom pod Velkým Kosířem boří mýty o sopečném původu hanácké velehory

Národní přírodní památka Státní lom
Národní přírodní památka Státní lom

I území zasažená těžbou se po jejím skončení mohou stát významnými přírodními lokalitami. To platí třeba pro vápencový Státní lom, který se nachází na úbočí hanácké velehory Velký Kosíř v katastru Čelechovic na Prostějovsku v Olomouckém kraji.

Velký Kosíř patří k nejjižnějším vrcholům Zábřežské vrchoviny. Toto rozsáhlé pohoří vyplňuje oblast moravskočeského pomezí a zasahuje až na Olomoucko a Prostějovsko. Celá oblast je poměrně geologicky členitá a velká část je vyplněna vápencovými oblastmi, ve kterých se nachází i rozsáhlé krasové útvary Mladečských a Javoříčských jeskyní.

Devonský vápenec se však vyskytuje i v okolí Velkého Kosíře a byl zde odpradávna těžen pro lidské potřeby. Najdeme zde stopy malých selských lumků v lokalitě Vápenice i větších lomů, z nichž bezesporu největší stopu v krajině zanechal Státní lom na jihovýchodním svahu Velkého Kosíře. Přestože jde o mohutnou těžební jámu, ze které byly za desítky let vyvezeny stovky tun kamení, patří dnes Státní lom k nejpozoruhodnějším geologickým lokalitám v kraji.

Nebylo tomu však vždycky. Po uzavření lomu se zde nějaký čas dokonce ukládal odpad a celá oblast působila velmi neutěšeně. I proto zde byla vyhlášena krátce po ukončení těžby v sedmdesátých letech Národní přírodní památka.

V lomu jsou krásně vidět vrstvy usazeného vápence

Poměrně velká lomová jáma je pozoruhodná hlavně kvůli odkryvu jednotlivých geologických vrstev usazeného vápence. Podrobný pohled na strukturu lomové stěny prozrazuje také pohyby Velkého Kosíře. A dokazuje, že Velký Kosíř navzdory rozšířené legendě není sopečného původu, ale vznikl na přelomu třetihor a čtvrtohor vyzdvižením zemské kry podél zlomové linie. Právě ve Státním lomu je nejlépe vidět, jak se jednotlivé sedimenty vápencové horniny navršené na sobě zvedají směrem k vrcholu Kosíře.

Celá tato oblast je pozoruhodná i z hlediska botanického. Jde o nejsevernější lokalitu, ve které rostou teplomilné druhy známé z jižní Evropy. Samotný lom tvoří díky přirozenému zarůstání zajímavý biotop. Keře a nízké stromy obrůstající lomovou jámu doplňují plané růže. I stromy zde postupně nacházejí své místo, jde především o duby, jasany a další listnaté zástupce.

Na travnatých místech nalezneme teplomilné druhy trav, ostřic i květin. Roste tu například mařinka psí, jako bodlák vypadající máčka ladní, šalvěj luční, hvězdnice chlumní, fialový zvonek moravský a další květiny. Nedaleko se nachází také lokalita Vápenice, jedno z míst, kde kvetou vzácné koniklece.

Kousek od lomu žije vzácný jedovatý pavouk

Lom navštěvuje také mnoho druhů ptáků a někteří zde i hnízdí. Dokonce se tu před časem uhnízdil i výr velký. Kromě toho je zdejší prostředí ideální pro motýly a další hmyz. A platí to i pro okolí lomu. V nedaleké lokalitě zvané Pod Lipami byl objeven vzácný pavouk - stepník rudý. Je jedovatý a jeho kousnutí může vyvolat i u dospělého člověka nevolnost a horečku, životu nebezpečný však není. Navíc je tak plachý, že jedovatější samičku spatříte jen zřídka. A četnějšího samečka s typickým červeným zadečkem a černými tečkami potkáte spíš jen v období počínajícího podzimu, kdy se pohybuje v trávě a hledá potencionální partnerku.

Nedaleko Státního lomu vede cyklostezka i pěší trasa na Velký Kosíř, ze které lze odbočit a sestoupit přímo na dno těžební jámy, kde se člověk může pokochat geologickou stavbou zdejší krajiny a třeba i zkusit najít drobné dutiny, které jsou důkazem, že i zde probíhala krasová činnost srážkové vody.