Příznaky depresí a panické poruchy. I tyto problémy vyvolala koronavirové krize u některých školáků

„Naštěstí nejsme škola, která by měla po distančním vzdělávání děti hospitalizované v psychiatrických léčebnách. Bohužel znám školy, kde takové případy mají,“ konstatuje ředitel olomoucké základní školy Svatoplukova Jiří Vymětal. Do projektu se zapojili už v pilotní fázi. Problém vidí u školáků, kteří stále zůstávají doma.

Dagmar Hájková ze společnosti Podané ruce pozoruje jasné zhoršení psychického stavu dětí po době koronaviru. „Registujeme nárůst různých panických úzkostí i po prodělání koronavirového onemocnění. Žáci měli mnoho zkušeností právě s panickou úzkostí. Co se týče sociální izolace, tak se zvýšily symptomy deprese,“ přiblížila Hájková. Lektoři pak přímo s dětmi problémy interaktivně probírají například formou příběhů jejich vrstevníků.

Jedna část výzkumu se podle hlavního řešitele Tomáše Čecha týkala i sebevražd dětí. „U devadesáti procent dokonaných sebevražd bylo podchyceno, že tihle žáci trpěli duševní poruchou, která nebyla zvládnutá a nikdo jim nepomohl,“ uvedl Čech.

První pomoc může dětem dát Linka bezpečí. „Člověk může mít pocit, že je na všechno sám, může být nešťastně zamilovaný, nebo válčí s tím, že se sebepoškozuje. Na lince důvěry jsou odborníci, kteří dokážou navést, jak postupovat dál,“ radí Dagmar Hájková.

Projekt se týká i učitelů a rodičů, kteří by tak měli lépe odhalit případné problémy teenagerů. První výsledky Univerzita Palackého zveřejní na podzim.