Pro pochopení současných událostí je nutné znát dobře minulost, říká učitel jesenického gymnázia Tomáš Svoboda
„Pro vysvětlení dění okolo revolučního roku 1989 je potřeba vědět, jaké to bylo za První republiky, co se dělo okolo Mnichova, následně Února 1948 a jaký byl charakter komunistického režimu v Československu,“ je přesvědčený Tomáš Svoboda, jehož aprobací na Gymnáziu Jeseník je český jazyk a dějepis.
Během Sametové revoluce studoval na Pedagogické fakultě v Ostravě. Stal se členem stávkového výboru, společně se spolužáky Ivanem Motýlem a Ivošem Kaletou byl dokonce v jeho vedení. Vzpomíná na specifické podmínky v tehdejším ocelovém srdci republiky, ve kterém komunistická strana vedla líbivou politiku.
Já doufám, že už nikdy nezažiju ty pocity ponížení, nesvobody, nemožnosti se vyjádřit a nutnosti se před někým plazit.
Tomáš Svoboda
Jestli ho něco děsí, pak to, že někdo o době minulého režimu říká, že vlastně nebyla tak špatná. „Já doufám, že už nikdy nezažiju ty pocity ponížení, nesvobody, nemožnosti se vyjádřit a nutnosti se před někým plazit.“
Také proto se se svými studenty v hodinách baví o svobodě, demokracii, liberální společnosti nebo hodnotách, které se staly, jak on říká, utilitárními.
Proto se také každoročně ve spolupráci s organizací Člověk v tísni věnují projektu Příběhy bezpráví, který seznamuje mladé lidi s obdobím nesvobody v československých dějinách.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
