Problém státních financí se dá vyřešit z týdne na týden. Jde o diskusi politickou, nikoli ekonomickou, míní ekonom Marek

Přestože množství měsíců se táhnoucí krize veřejných financí může zdát jako složitá, podle poradce prezidenta a hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka se problém státních financí dá vyřešit z týdne na týden.

Mrzí mě, že debata sklouzává čím dál více k příjmové straně, k daním. To politikům usnadňuje práci.
David Marek

„Jde jen o to sebrat politickou odvahu a vůli. Mrzí mě, že debata sklouzává čím dál více k příjmové straně, k daním. To politikům usnadňuje práci a snižuje ochotu sahat na výdaje. Pojďme se ale bavit o výdajích. Je potřeba maximálně seškrtat možné úspory, které se dají najít, a až když to bude ekonomicky, sociálně a politicky neúnosné, můžeme začít hledat na příjmové straně,“ míní Marek.

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska by bylo možné seškrtat více než 100 miliard korun.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Inflace trvá dál. Táhnou ji hamižné firmy

„Zcela jistě bych škrtl desítky miliard na dotačních titulech zejména podnikatelským subjektům, a to nenávratně a navždy. Ta posledních 10 let nabobtnal stát personálně o 20 procent. Dnes ze státního rozpočtu platíme více osob, než jsme platili před 10 lety. Máte pocit, že konzumujeme o 20 procent lepší veřejné služby? Já ne. Chápu, že musí být o něco víc učitelů, než bylo tenkrát, protože je více dětí. A chápu, že musí být o něco více vojáků, protože je jiná bezpečnostní situace. Všechno ostatní bych nemilosrdně seškrtal,“ říká Kalousek.

Podle Marka by však bylo možné v rozpočtu seškrtat dokonce 200 miliard korun.

„Jenom v neinvestičních dotacích ušetříme desítky miliard korun. Na provozu státu můžeme ušetřit další desítky miliard korun. To není problém ekonomický, je to problém politický,“ myslí si.

Řešení vidí zejména v rychlejší digitalizaci a schopnosti státu nalézt úspory ve svém provozu.

Daňové změny jako ideologický problém

Podle zmíněné studie ekonomů z CERGE-EI ze 150 miliard, které za poslední roky vypadly z příjmů státního rozpočtu, jich 122 odpovídá zrušení superhrubé mzdy. Bývalý předseda vlády Vladimír Špidla i proto argumentuje, že konsolidace veřejných financí se neobejde bez zajištění nových příjmů.

Daň z kapitálových příjmů je u nás nula, což je zvláštnost. Ve většině zemí je tato daň relativně vysoká.
Vladimír Špidla

„Nezvedal bych DPH z důvodů inflačního působení. Výhoda, která se tím v uvozovkách získá, je inflací okamžitě eliminovaná. Sáhl bych naopak do právnických osob, kde je naše sazba opravdu nízká v porovnání s mezinárodními poměry. Daň z kapitálových příjmů je u nás nula, což je zvláštnost. Ve většině zemí je tato daň relativně vysoká,“ říká Špidla.

Čtěte také

Petr Holub: Rozpočet v dubnu – zatím dobrý

Dodává, že dalším zdrojem by mohlo být i zavedení progresivní daně z příjmů s tím, že je potřeba brát v úvahu protiinflační působení daňových změn. S tím souhlasí i Miroslav Kalousek, který by právě z protiinflačních daní rád viděl změny u daně z příjmu fyzických osob.

Marek dodává, že zvyšování či nezvyšování celkového zatížení fyzických osob daněmi a zavádění daňové progrese je především politické rozhodnutí. Podle něj se však u diskuse nad navyšováním příjmů nabízí i změny například spotřební daně z nafty nebo opětovné zavedení zdanění při převodu nemovitosti.

Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.