Prodejna s krmivem v Krčmani na Olomoucku už roky láká pejskaře. Jak ji ovlivnil dálniční obchvat?
Nakupovat pro psy a kočky stejně jako pro sebe sama. S touto myšlenkou si před osmi lety otevřela prodejnu s krmivem v Krčmani u Olomouce Veronika Vágnerová. „Lidi zajímá, co svým pejskům dávají, proto za námi rádi přijedou vybrat a poradit se,“ říká.
V dnešním světě, kterému v mnoha ohledech vládne internet, musí krčmaňská prodejna bojovat s nemalou konkurencí. Mít kamenný obchod ale Vágnerová vnímá i jako výhodu.
„Na prodejně máme spoustu masa, proto sem zákazníci rádi přijedou. Neradi to objednávají přes internet, protože maso většinou přijde rozmražené a nevidí, co kupují,“ vysvětluje Vágnerová.
Kromě masa nebo tradičních granulí najdete v regálech této specializované prodejny i zajímavé laskominy. „Máme tu tzv. dogetky, což jsou takové malé hamburgery. Takže když budete v létě grilovat, můžete tam pejskovi jednu dogetku přihodit,“ usmívá se Vágnerová.
Zákazníci neradi objednávají přes internet, protože maso většinou přijde rozmražené a nevidí, co kupují.
Veronika Vágnerová
Jedním dechem dodává, že u zákazníků, respektive jejich mazlíčků, už zhruba tři roky frčí i zmrzliny, které mají různé příchutě. „Letos máme meloun se sýrem feta, krevetky, hruška, kokos, divoký losos nebo kuřecí játra,“ ukazuje.
Čtěte také
Prodejna sází na kvalitu a stejně tak sázela i na silnici, která přes obec ležící na hlavním tahu mezi Olomoucí a Přerovem vedla. Už pár měsíců je ale v provozu dálniční obchvat.
„Příliv zákazníků už není takový. Ale naštěstí jsme si za těch osm let, co jsme tu, získali spoustu zákazníků, kteří za námi rádi dojedou,“ dodává Vágnerová.
Uspokojí v Krčmani všechny pejsky? Na co můžou mít alergie? A jaký výrobek je oblíbený na cesty? Poslechněte si kompletní reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
