Profesor Miroslav Souček: Vysoký tlak sice nebolí, ale je to tichý zabiják

11. únor 2021

Profesor Miroslav Souček je internista a přednosta II. Interní kliniky Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně. Dlouhodobě se specializuje na léčbu vysokého tlaku, na klinice založil pro pacienty s touto diagnózou poradnu. Je také druhým místopředsedou České internistické společnosti, která stojí za projektem Srdcevhlave.cz.

Profesor Souček si v oboru interního lékařství zvolil jako specializaci léčbu hypertenze a stal se v ní uznávaným odborníkem. V poradně, kterou v brněnské Fakultní nemocnici U sv. Anny založil, se věnují zejména pacientům s určitým typem hypertenze: „Specializujeme se zde zejména na pacienty s těžkou hypertenzí, tedy s krevním tlakem vyšším než 140/90. Dále na ty, kteří jsou rezistentní na léčbu, a v poslední době se také hodně věnujeme pacientům, kteří jsou pod chronickým stresem.“

V populaci máme podle profesora Součka více než 40 % lidí, kteří mají vysoký tlak. U těch, kteří se s touto nemocí již léčí, se objevují tři hlavní problémy. „Za prvé se nám u některých nedaří tlak zkompenzovat pod hodnoty 140/90. Za druhé nám pacienti neberou léky a nedodržují systémová opatření a za třetí – řada z nich některé druhy léčby oddaluje až doby, kdy už může být pozdě,“ vysvětluje doktor Souček.

Jak správně měřit krevní tlak

Měření krevního tlaku už dávno není pouze záležitostí v ordinacích lékařů. Na trhu dnes existuje řada dostupných přístrojů, kterými lze tlak měřit kdekoliv – doma nebo dokonce i při sportu. Profesor Souček dává přednost klasice.

„Já stále používám klasický tlakoměr s balonkem, podle mě je to ten nejlepší. Změřit tlak se musí ale hlavně umět. Měli bychom ho měřit 3x, vždy po dvou minutách a potom vzít průměr z druhé a třetí naměřené hodnoty. Zásadní je také, kde se tlak měří. Já vždy počítám s adaptací pacienta na měření v ordinaci, kterému se říká syndrom bílého pláště. Vím, že doma by měl pacient naměřený tlak nižší, a proto hodnoty trochu odečítám,“ popisuje doktor Souček správné měření krevního tlaku.

Tichý zabiják

Léčba vysokého tlaku se v některých případech dá zvládnout i bez léků, zvláště v případě mírné hypertenze. Pacientům se doporučuje zejména dieta a zdravý životní styl spojený s větším množstvím pohybu, omezením konzumace alkoholu a kouření. Pokud se do tří až šesti měsíců tento druh léčby pozitivně neprojeví, je nutné nasadit léky.

Těžká hypertenze totiž stojí za řadou vážných nemocí a lidé by tuto diagnózu neměli podceňovat. Profesor Souček uvádí některé z nich: „Vysoký tlak škodí mnoha orgánům. Je velkou zátěží pro srdce a způsobuje ucpávání koronárních tepen, což vede i k infarktu. Dále poškozuje mozek a je příčinou mozkových příhod. Méně známé je, že může být i příčinou vážného poškození ledvin, kdy pacienti často končí až na dialýze. Vysokému krevnímu tlaku proto říkáme tichý zabiják.“

Projekt Srdce v hlavě

Profesor Miroslav Souček je také jedním ze spolutvůrců projektu Srdcevhlave.cz, který je určen právě pacientům s hypertenzí. Co projektem tvůrci sledují a jak může ‚srdce v hlavě‘ pacientům pomoci? To se dozvíte při poslechu záznamu celého rozhovoru.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.