Proti suchu na Jesenicku bojují vytvářením tůní. Zadrží vodu v krajině a pomohou obojživelníkům

Juraj Grňa ukazuje nově vzniklou tůni na Jesenicku
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Juraj Grňa ukazuje nově vzniklou tůni na Jesenicku

Ochránci přírody hloubí na Jesenicku desítky tůní pro obojživelníky. Projekt neziskové organizace Silezika, který přijde na 6 milionů korun, má posílit populaci ohrožených druhů a zároveň napomoct zadržování vody v krajině. Získal i podporu z Operačního programu životní prostředí.

Nad Žulovou právě vzniká trojice tůní, které jsou kaskádovitě umístěné nad sebou. „Dohromady zachytí asi 300 kubíků vody,“ komentuje ochránce přírody Juraj Grňa.

Jejich úkolem není jen podpořit populaci obojživelníků, ale jsou významné i z hydrologického hlediska. „Když si vzpomeneme na základní školu, voda proudí v koloběhu a aby mohla téct z kopce, musí se na ten kopec nějak dostat, tedy musí napršet. Rozlišujeme velký a krátký vodní cyklus. Nám jde o ten krátký, který je v podstatě výpar a kondenzace v rámci regionu nebo na místní úrovni. Typicky letní bouřky jsou projevem krátkého cyklu, ranní rosa,“ vysvětluje ochránce přírody.

Jak přesně tyto tůně krátký cyklus podpoří, upřesňuje Juraj Grňa: „Tím, že vodu, která by jinak rychle odtekla z území, zadrží a umožní jí vypařit se a tím se navrátit do krátkého koloběhu vody.“

Jiří Kubánek hloubí nad Žulovou tůni pro obojživelníky

Strojník Jiří Kubánek na chvíli přerušil práci. Tůní už vyhloubil dvacítku. „Záleží na terénu a na podloží. Některá trvá dva tři dny, některá čtrnáct dní,“ dodává.

Jezírek bude na území Jesenicka bezmála 70, počítá Juraj Grňo ze spolku Silezika. „Lokality jsme vybrali na základě monitoringu obojživelníků, kde jsme věděli, že jsou v lokalitě dosluhující biotopy,“ říká.

Tůně časem ocení nejen obojživelníci, ale také ptáci, případně hmyz. „Všichni potřebujeme vodu,“ uzavírá Grňo.