První část oprav Jihoslovanského mauzolea v Olomouci skončila, nové schody a opěrné zdi už stojí

28. červenec 2017
Jihoslovanské mauzoleum Olomouc

Jihoslovanské mauzoleum v Olomouci desítky let chátralo. Lidé ho obcházeli obloukem, protože objekt plný sprejerských výtvorů a oblíbený cíl bezdomovců i vandalů dlouho neplnil svou funkci – být důstojnou připomínkou těch, kteří padli v bojích během první světové války.

Na osudu Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech se podepsaly také historické události, které zavinily, že mauzoleum nemělo desítky let majitele, který by o něj pečoval. To se nedávno změnilo a právě v těchto dnech skončila první část oprav této kulturní památky. Ukázalo se, že statika pomníku a svatostánku v jednom je v mnohem horším stavu, než se předpokládalo.

„Slyšel jsem, že sem kdysi přijela nějaká významná návštěva a byla to docela ostuda, takže jsem rád, že se s tím konečně něco děje,“ komentuje student Adam Petrásek donedávna zdevastovanou ruinu, která se teď postupně mění v důstojné pietní místo.

Co se v první části oprav zatím udělalo, upřesňuje lidovecký náměstek primátora Ladislav Šnevajs: „Vybudovali jsme nové opěrné zdi a hlavně nové přístupové schodiště.“

To vše za osm milionů. Polovinu dalo město, druhá jde ze speciální státního fondu na opravu válečných hrobů. Příští rok budou dělníci pracovat na fasádě, střeše a kapli. Mauzoleum je unikát, postavený v byzantském slohu.

V mauzoleu jsou uloženy ostatky více než tisícovky vojáků

„V letech 1925 – 1929 se ve společnosti hodně skloňovala myšlenka slovanské vzájemnosti. Ta se vtělila právě do stavby tohoto mauzolea, kam byly svezeny ostatky jihoslovanských vojínů, kteří padli během první světové války na území Moravy. Je tady 1188 rakviček s ostatky vojáků, které byly exhumovány dva roky poté, co byli pohřbeni,“ uvedl náměstek.

Dřevěné rakvičky s kosterními pozůstatky mají rozměr metr krát třicet centimetrů a jsou pečlivě seřazené a očíslované. Město má o pohřbených k dispozici řadu údajů, jak dodává Šnevajs: „Máme přesný seznam všech vojáků a důstojníků, kteří jsou zde pohřbeni. Máme nejen jména, ale i místa a zařazení, ve kterých plucích a v jaké hodnosti působili. Dokonce známe i místa narození těchto vojáků. Je to turisticky docela zajímavý cíl, protože potomci těch, kteří padli na území našeho státu, se sem vrací a záleží jim na tom, aby ostatky jejich předků byly důstojně pohřbeny.“

Oprava podzemní a čerstvě izolované krypty přijde na řadu až později. „Musíme tomu dát nějaký čas, aby se tam po rekonstrukci ustálily klimatické podmínky, aby krypta vyschla. Třetí část zahrnuje obnovu poškozených částí rakví a případně obnovu regálů, kde jsou rakve umístěny. Podle klimatu zvolíme vhodné materiály a technologie,“ vysvětluje Ladislav Šnevajs.

Čtěte také

K mauzoleu přišlo město opravdu svérázně. Doslova si ho vysoudilo. Podle náměstka primátora to byl skutečně právní oříšek: „Vlastnictví bylo napsáno na království Jugoslávie, které už řadu let neexistuje. Nakonec nám velice pomohla ambasadorka Slovinska, která osobně navštívila všechny ambasády nástupnických států bývalé Jugoslávie. Sepsali jsme prohlášení, že všechny nástupnické státy souhlasí s tím, aby toto mauzoleum včetně pozemků přešlo do majetku města.“

Z nedůstojné ruiny se památník znovu změní v pietní místo

Zástupci církví i všech nástupnických států Jugoslávie si příští rok u mauzolea připomenou stoleté výročí konce první světové války. „Předpokládáme, že to bude pietní akt, kterého se zúčastní zástupci pravoslavné a římskokatolické církve. Chceme pozvat ambasadory všech nástupnických států bývalé Jugoslávie, kteří stále projevují velký zájem o to, jak práce na rekonstrukci pokračují,“ říká Šnevajs.

Jihoslovanské mauzoleum Olomouc

Interiér kaple se podle něj možná dočká zcela nové výzdoby: „Předběžně jsme se domlouvali i na tom, že by se například umělci ze Slovinska podíleli na novodobé výzdobě kaple, případně vitrážích oken. Zajímavé je, že se nám nedochovala žádná fotografie původního interiéru. Myslíme si, že by se minulost mohla propojit se současností tím, že by se tady mohli prezentovat třeba právě současní slovinští umělci.“

Olomoucké jihoslovanské mauzoleum přitahuje pozornost i díky své architektuře. „Objekt je mimo jiné výjimečný tím, že ho navrhl významný architekt, který byl žákem Josipa Plečnika, Hubert Aust. Architektura navazuje na byzantský styl a i z tohoto hlediska je zajímavá. V tomto slohu máme v Olomouci pouze dvě stavby,“ uzavírá Ladislav Šnevajs.

Mauzoleum má jedenáct metrů a stojí na uměle vytvořeném pahorku na území, které město v roce 1926 darovalo tehdejšímu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Stavbu zdobí řada dórských sloupů a pod kupolí je umístěn reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině: věrnost za věrnost – ljubav za ljubav.