O čem se mluví

Při pohledu například z malého Kosíře směrem k Litovli se nemůžeme na svazích Velkého Kosíře nepovšimnout výrazné stavby tyčící se nad Slatinicemi a Drahanovicemi.

Podle archeologických nálezů byly Hostkovice a jejich okolí osídlené už v dobách pravěku. Nálezy popelnicových pohřbů zase hovoří o slovanském osídlení kraje.

Rozstání patří k nejjižněji položeným obcím Olomouckého kraje. Nachází se na Drahanské vrchovině v docela úctyhodné nadmořské výšce kolem 550 metrů. 

Historie horské obce Suchá Rudná, rozkládající se v podhůří nejvyšší části Pradědské hornatiny, je starší, než písemné prameny, které se o ní dochovaly.

Suchý vrch je nejvyšší horou Bukovohorské hornatiny, která je považována za nejjižnější výběžek Orlických hor, a místem, kudy prcházela hranice mezi Moravou a Čechami.

Při stoupání na vrchol 1377 m vysoký vrchol Vozky už před turisty vyrůstá mohutné vrcholové skalisko, jakoby nějako mocnou silou rozetnuté na dva nestejné kusy.

Není málo památek, které jsou historicky propojeny s místy dosti vzdálenými od jejich umístění. Je to i případ nenápadného kříže, který se tyčí mezi několika stromy...

Runářov patří k vesnicím na Drahanské vrchovině, položeným v poměrně značné nadmořské výšce nad 500 metrů. 

Přímo na hřebeni, který od sebe odděluje údolí řek Branna a Desná se rozkládá vesnice, která vznikla až na druhý pokus.

Stropkova skála na Lukou není žádná velehora. Měří pouhých 519 metrů a vyznačuje se lesíkem na temeni, který z ní dělá docela vyhledávaný orientační bod v krajině.