Rabín Feder hovořil srdcem, zatímco rabín Sicher především řádem

20. srpen 2020

Letos v srpnu jsme si připomínali výročí narození dvou významných českých rabínů minulého století: Richarda Federa a Gustava Sichera. O pět let mladší z nich, rabín Sicher se narodil 31. srpna 1880 a jako duchovní působil především v Praze. Počátkem 30. let se stal vrchním pražským rabínem, po válce pak vrchním zemským rabínem. Je také spoluautorem významného rabínského překladu Pěti knih Mojžíšových do češtiny.

O legendárních rabínech Gustavu Sicherovi  a Richardu Federovi napsala knihy psychoterapeutka Zuzana Peterová.

„Já si je vždycky představuji, a to je to moje vnitřní soukromé srovnání, že ten rabín Feder hovořil srdcem, zatímco rabín Sicher hovořil především řádem. A v židovství, jak sama mám možnost sledovat, se to vzájemně doplňuje. To je na těch dvou rabínech hodně zvláštní. Každý měl svůj úkol a svůj význam v době, kdy tady žili a působili.“

Zuzana Peterová měla možnost oba rabíny osobně poznat.

„To bylo hrozně zajímavé. Když moje babička a maminka byly ve styku s panem rabínem Federem, tak jsem na nich cítila uvolnění, když s ním hovořily a svěřovaly se mu, byť nepůsobil v Praze. Když mě seznámily s panem rabínem Sicherem, viděla jsem na nich, že vypadají, jako kdyby byly u nějaké zkoušky nebo jako kdyby dávaly veliký pozor. Když jsem si pak řekla, že by bylo spravedlivé napsat knihu i o něm a stejným způsobem, tedy vyhledat pamětníky, kteří se mi naštěstí ozvali, tak to bylo přesně podle tohoto mého emocionálního pocitu: rabín Sicher byl pro lidi řád a když něco nevěděli, šli za ním a on jim moudře poradil, jak sami říkali.“

Lidé však k rabínu Sicherovi měli rozporuplný vztah kvůli tomu, že po nacistické okupaci emigroval.

„Půlka pamětníků velmi vyčítali rabínu Sicherovi, že opustil obec a odešel před peklem, které se tady rozpoutalo, do tehdejší Palestiny s tím, že jako rabín bude existovat dál a kolem sebe bude sdružovat lidi, kterým se podaří uprchnout, a tak nějakým způsobem česká židovská společnost bude fungovat dál. Druhá část pamětníků říkala, že je dobře, že to udělal, protože pak jsme ho mohli mít zase zpátky a mohli jsme se na něj obracet jako na rabína. Ale ta rozporuplnost tady po celou dobu byla.“

V Jeruzalémě rabín Sicher založil modlitebnu pro Židy z českých zemí.

„Pamětníci mi vyprávěli, že tam vytvořil takový minjan a pokračoval v práci, bylo statečný, protože to musela být ohromně namáhavá práce sehnat kolem sebe tyto lidi. Ale na druhé straně ti, kteří mu to po celý život vyčítali a nepřijali ho, když se sem vrátil, poukazovali na to, že v dobách nejtěžších je opustil a že se cítili velmi smutně.“

Rabín Sicher se do vlasti vrátil v roce 1947 a významnou měrou přispěl k obnovení židovských obcí, rozvrácených a z velké části vyvražděných německými nacisty.

„Pokračoval ve Staronové synagoze a sdružoval kolem sebe lidi, kteří v tomto duchu chtěli pokračovat a jít dál. Vzpomínám si na jeden kouzelný dopis pamětnice, která se svěřovala s tím, jak on byl velmi citlivý k ženám, které neměly děti, a zval si je na druhý seder domů se svojí ženou, sám také děti neměl. Takže vzpomínky jsou na něj velmi zajímavé a rozličné.“

Od úmrtí rabína Sichera v říjnu uplyne 60 let.

Spustit audio