Radek Malý: Přes všechny možné rozdíly jsme si podobní
Radek Malý je rodák (1977) z olomouckého sídliště Povel.
Na tomto sídlišti vyrostly panelové domy mezi poli a zahradami kdysi německé zelinářské čtvrti, v 80. letech srovnané se zemí. Zůstaly jen náhrobky s německými nápisy, které Radek Malý ponenáhlu objevoval a začal si klást mnohé otázky. Kdo tu dřív žil a proč už tu dnes není?
Roku 1995 začíná studovat bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.
„Mým velkým profesorem, na kterého dodnes nedokážu zapomenout, byl Ludvík Kundera. On mě na oplátku nazýval svým žákem.“
Ludvík Kundera přivedl Radka Malého k překladům poezie německých expresionistů. Do dnešního dne vyšlo několik pozoruhodných antologií. Citovali jsme i úryvek z nejnovější z nich věnované tvorbě Georga Trakla:
Hölderlin
Les do podzimu vnořen leží.
To pro něj větry utichly tu.
Zvěř pokojně spí kdesi v skrytu
a potok tiše poblíž běží.
Tak zatemnila se ta hlava
v kráse a lesku, v posmutnění
šílenstvím, které zbožné chvění
s večerem travou zašeptává.
Čtěte takéVizitky, rozhovory s lidmi, kterým umění proměňuje život. Od 4. září na Vltavě
„Důležité je pro mě v životě dovažování,“ říká Radek Malý, „sinusoida je základem vývoje. To neustálé střídání nás vrhá a vede vpřed, ať chceme či nikoliv.“
Stejně postupuje i ve své autorské tvorbě. Angažované verše střídají říkanky, hloubavou mysl rozesměje vtip. Radek Malý se skrze své pobyty v Jeně, Berlíně a Braniborsku, kde se oženil a zplodil syna, stal ambasadorem německé kultury v Česku a obráceně.
„Je to pro mě hodně důležitý i zábavný úkol ukazovat, jak jsme si i přes všechny možné rozdíly podobní.“
V současnosti žije Radek Malý s rodinou v Praze, v Olomouci vyučuje a sní o burácivém tichu a klidném lomozu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.