Ráječek býval malou vesničkou na panství olomouckých biskupů

1. listopad 2023

Dějiny současné místní části Zábřeha a někdejší obce Ráječek sahají do poloviny 13. století. Stejně jako u nedalekého Rájce je i u Ráječka na stole otázka, zda má jejich pojmenování něco společného s městem Rájec – Jestřebí. Třeba opravdu přišli kolonisté z tohoto kraje na sever Moravy na popud biskupa, jehož kolonizační snaze můžeme vznik obce bezpečně připsat.

Obec rozkládající se kolem potoka Vesna, dnes už z velké části ukrytého v trubkách, se poprvé objevuje v historických záznamech k roku 1273. Je pozoruhodné, že dnešní součást Zábřeha byla tehdy podřízena správě mohelnického rychtáře. Ten však zastupoval práva olomouckých biskupů.

Boží muka z roku 1622 nechal postavit majitel statku Skalička Martin Půhončí z Předmostí

Původně se obec uvádí v dokumentech jako Malý Rájec (Parvum Reyssel). Jméno by se dalo do současného jazyka přeložit i jako trávníček. V letech 1320 - 1325 byla obec lénem olomouckého biskupa v mohelnické provincii. Již tehdy se zde uvádí jakýsi Michal, který zde měl mlýn se dvěma menšími koly. V roce 1389 již patřila k biskupské provincii mírovské a celou ves tehdy držel rytíř Gerhart. Drobní majitelé obce se střídali po celé 15. století. Podle berního rejstříku z roku 1516 patřil tehdy Ráječek ke statku v Rájci. Ten držel rod Rájeckých z Mírova. Ti se pak střídali s dalšími majiteli až do 20. let 17. století odkdy už je obec až do konce vrchnostenské správy řízena z hradu Mírova biskupskými správci.

V Ráječku žilo v 16. století devět rodin a podle vybraných daní to byla opravdu malá vesnice. Po třicetileté válce zde lánový rejstřík uvádí, že v obci byly dva menší rybníky. V roce 1788 bylo zdejším sedlákům dovoleno vykoupit se z roboty. V té době měla obec 148 obyvatel české národnosti. V roce 1834 zde bylo obyvatel již 177 ve 31 domech.

Už roku 1818 měl Ráječek vlastní školu, kterou do roku 1897 navštěvovaly i děti ze Skaličky. Duchovní správa byla vykonávána ve Zvoli, výjimkou byly domy okolo nádraží, které byly od počátku existence této zástavby pod farní správou v Zábřehu. Přímo v obci je poměrně velká kaple Cyrila a Metoděje z roku 1888.

Prastarý kříž na rozcestí u školy

Hlavní rozkvět Ráječka je datován do poloviny 19. století, kdy na katastru obce vzniklo zábřežské nádraží. Tak se začal rozvíjet zejména dolní Ráječek, tedy oblast zvaná Na Nové. V polovině minulého století zde stál stejnojmenný hostinec při okresní silnici z Mohelnice do Šumperka. Okolo něj stály ještě v devadesátých letech 19. století pouze tři domy. Výstavba se však začala rozvíjet okolo skupiny domů pod zábřežským nádražím, kde vznikla kdysi výstavná secesní stavba ubytovacího hostince Merkur. Trať a silnice také rozdělila obec na poloviny, kdy ta severní dostávala spíše městský charakter, zatímco jižní byla spíše venkovskou obcí.

Již koncem 19. století byla v Ráječku otevřena velká cihelna. V letech 1927 - 28 zde byla postavena továrna Skrat bratří Rýznarů. Vyráběly se zde elektromotory ale i pračky. Ve stejné době vzniká v Ráječku spínací stanice vysokého napětí, která byla nejdůležitějším prvkem v elektrifikaci Zábřežska.

Průmyslová výstavba pokračovala i po II. světové válce. Vznikla zde průmyslová mlékárna, strojírenský podnik Nová Huť a další. Z Ráječka se stala průmyslová zóna města. Samotná obce se k Zábřehu připojila v roce 1950.

Prastarý kříž na rozcestí u školy

Kromě kaple musíme k největším památkám Ráječka zařadit hlavně budovy zábřežského nádraží.

V okolí vesnice jsou také již jen málo patrné zbytky po těžbě železné rudy v 19. století. Nedaleko vodojemu nad obcí stojí velmi stará Boží muka z roku 1622 postavená Martinem Půhončím z Přemostí. Prý jsou nedaleko pochováni i švédští vojáci z třicetileté války. Poněkud tajemnou památkou je kříž datovaný rokem 1631 umístěný u bývalé školy na moderním podstavci z roku 2006. Za zmínku stojí i další drobné sakrální památky a třeba i stavba silničního mostu v oblouku, která je pozoruhodným dílem silničního stavitelství.

autor: kbz
Spustit audio