Raškov byl už ve 14. století vesnicí, kde byly doly, hamr, pila i fara

Díky zdejší oboře mohou návštěvníci Raškova zažít opravdu netradiční blízká setkání
Díky zdejší oboře mohou návštěvníci Raškova zažít opravdu netradiční blízká setkání
0:00
/
0:00

Raškovský katastr se vypíná z údolí řeky Moravy až na hřeben Hanušovické vrchoviny. Na vrcholu kopce Raškovská bouda, nedaleko hájovny Počátka dosahuje výšky přes 800 metrů a nejen to dělá z Raškova osadu spíše horského charakteru, která je dnes součástí Bohdíkova.

Ranně barokní kostel sv. Jana Křtitele začali místní stavět v roce 1711

Většina domů vesnice se nachází nedaleko toku Moravy, samotné jádro vesnice se však od řeky rozvinulo přece jen kousek dál, podél Raškovského potoka, který byl také průvodcem části cesty mířící z Raškova přes hřeben Hrubého lesa do osady Křivá u Podlesí.

Pozoruhodná kaple pod lipami při cestě k Bohdíkovu

Prokazatelně bylo toto místo osídleno lidmi už ve 14. století. Význam Raškova byl tehdy patrně větší než dnes, byla to totiž obec s farou a kostelem. Její jméno Niklas pochází patrně od zakladatele vsi, nějaké Nikolase, o němž však hodnověrné zprávy chybí.

Již ve 14. století můžeme povařovat Raškov za průmyslovou oblast. Prokazatelně zde byl hamr, pila a k tomu i doly na těžbu železné rudy. Také obyvatelé obce se kromě zemědělství intenzívně věnovali rovněž výrobě dřevěného uhlí.

 

Typická chalupa Jeseníků s mohutným štítem

Raškov byl do třicetileté války osídlen obyvateli, kteří měli kupodivu spíše česky znějící jména. Po válečných útrapách se tento trend začal obracet ve prospěch německého obyvatelstva. V čele obce stál rychtář. Rychtářský majetek i práva odkoupila v roce 1698 lichtenštejnská vrchnost spravující oblast z rudského zámku. Kromě toho přikoupili panští úředníci i další půdu kolem hlavních majetků rychtáře a vytvořili zde prostor pro vznik malé osady nazývané dodnes Raškovský Dvůr. Ta se nachází u hlavní cesty mířící do Hanušovic severně od vlastní obce.

Průmysl se v obci zachoval až do II. světové války a částečně dodnes. Původní železnorudné hornictví bylo nahrazeno těžbou a zpracováním vápence. Na katastru obce stával také mlýn a pila a již zmíněná hájovna Počátka byla sídlem knížecího polesí.

Opravená hasičská zbrojnice s historickou pamětní deskou ve štítu

K rozvoji obce přispěla také stavba železnice v těsné blízkosti obce, dokončená v roce 1873. K samotné obci byla blíže zastávka v Bohdíkově, samotná stanice Raškov dodnes obsluhuje spíše místní část Raškov Dvůr. Z vápenek na raškovském katastru byla na bohdíkovské nádraží svedena úzkokolejná železnice, která je dodnes v okolí známé štoly Mařka v terénu částečně vysledovatelná.

Nedaleko železnice byla v roce 1884 zřízena Schenkova továrna na cikorku vyrábějící od roku 1889 rovněž korkové zboží a od roku 1931 sodovou vodu a soli. Továrna stojí dodnes, byť s jiným výrobním programem a v dobách její největší slávy v ní pracovalo přes sto zaměstnanců. 

 

Kaplička v osadě Raškov Dvůr

Raškov není považován za nějaké východisko turistických tras, což je rozhodně škoda. Okrajem katastru prochází zelená turistická značka, která protíná Hrubý les do Štědrákové Lhoty. Trasa vede nedaleko zmíněné štoly Mařka, která zde zbyla po těžbě vápence a která je dnes jedním z nejvýznamnějších přezimovacích stanovišť netopýrů a vrápenců v okolí.  Kousek nad samotným Raškovem najdeme pozoruhodnou přírodní rezervaci Na Hadci. Jak už název napovídá, představuje výchozy vyvřelých hornin, tzv. hadců, na něž je vázána řada druhů rostlin, včetně zbytků původních hadcových borů a silně ohrožených kapradin.

 

Hýjovna Počátka je asi nejvýše položenou stavbou raškova stojící pod hřebenem Hanušovické vrchoviny

Přímo nad řekou se nachází malý vodopád, který je však viditelný pouze z vlaku či z lodí brázdících zde pro vodáky sjízdný tok Moravy, ale významné památky najdeme i v samotné obci. Kostel sv. Jana Křtitele má své kořeny již ve zmíněném 13. století. V období reformace ani on neuniknul luteránské konfesi a právě tehdy byla na místě starého kostelíka vybudována dřevěná modlitebna. Ta sloužila až do roku 1711 kdy se začal stavět současný kostel dokončený v roce 1733. O patnáct let později byla u kostela obnovena i fara zaniklá za třicetileté války. Svou kapli sv. Floriána má od roku 1910 i Raškovský Dvůr. Kromě toho zde najdeme i některé zachovalé domy a pozoruhodností Raškova je i ohrada s jeleny přímo na okraji obce.