Recept na krásný život mi dali moji předkové, říká akademický malíř, grafik, autor návrhů vitráží Jan Jemelka

Výtvarník Jan Jemelka je člověk, z něhož vyzařuje dobro a optimismus. A to i přesto, že život se s jeho rodinou po řadu generací vůbec nemazlil. Chudoba, boj o přežití v Olomouci-Hodolanech, těžká práce pro muže i ženy, řada časných úmrtí mužů – živitelů, a silné ženy, které to dokázaly zvládnout.

Svého tatínka, nadaného výtvarníka Miloslava Jemelku, syn Jan osobně nezažil. Otec zemřel, když bylo Janovi šest let. Přesto jej zná důvěrně, prostřednictvím jeho díla, vyprávění blízkých a známých a hlavně díky dopisům a deníkům, které tatínek psal mamince a svým synům z vojny a posléze v závěru života (v pouhých 35 let) z nemocnice, upoutaný na lůžko.

„Když chcete v životě něco udělat, vytvořit, musíte se opřít o nějakou autoritu.“
Jan Jemelka

V tátových vzkazech se vždy promítala láska, naděje a víra. A to vše si do života odnášely všechny tři děti výtvarníka Miloslava Jemelky. A jak říká syn Jan: „Když chcete v životě něco udělat, vytvořit, musíte se opřít o nějakou autoritu.“ A ta v rodině Jemelkových nikdy nechyběla.

Jakými cestami se může syn seznámit s otcem, kterého nikdy vlastně nezažil? Proč vnímá povinnost navázat na tatínkovo výtvarné dílo? Jak důležitá je láska rodiny? A jaká poselství z deníků si děti výtvarníka Miloslava Jemelky odnesly do svého života a předávají potomkům?  

Zaposlouchejte se do vyprávění a vzpomínání Jana Jemelky.