Rejchartice prý založil bájný rytíř Richard

19. březen 2020

Rejchartice jsou vesnicí položenou v hluboce zařezaném údolí v masívu Hanušovické vrchoviny mezi Rapotínem a Kopřivnou. Tato krajina byla vždy považována za drsnou horskou oblast, a tak zde život nebyl nikdy jednoduchý.

Stáří některých domů je přes neutěšený stav znatelné dodnes na jejich podobě

Oficiálně jsou počátky obce kladeny do období kolem roku 1350, ze kterého je první písemná zmínka o vesnici, která se v té době stala součástí nově vzniklé litomyšlské diecéze. Má však i svou legendu o založení. Ta mluví o tom, že na ostrohu zvaném německy Schlossberg, který se vypíná naproti bývalému hornímu mlýnu, byla v dávných dobách postavena tvrz, nebo alespoň hospodářský dvorec obehnaný valem. Postavit jej měl zakladatel obce, jakýsi zeman jménem Richard. Podle něj byla obec latinsky nazvána Riccardi villa. Tuto informaci nelze nijak potvrdit, protože do dnešních dnů se na tomto místě nic nedochovalo.

V budově obecního úřadu sídlí i místní hostinec

Obec v nejstarších dějinách patřila k bludovskému panství, krátce je v historii uváděna i jako příslušná k Šumperku. Správu obce vykonával rychtář. Už v první zmínce o vesnici uvádí dokument faru. O ní, ani o kostele, který zde stával, se však mnoho informací nedochovalo. Historikové se shodují, že původní kostel byl patrně dřevěný. Známe jméno faráře Matěje z počátku 16. století a víme, že v předbělohorské době byl zdejší kostel téměř jistě protestantský.

Boží muka u cesty k Šumperku

V roce 1643 byl postaven nový katolický kostel zasvěcený sv. Michalu rozšířený následně v roce 1770. Zajímavé je, že v tu dobu už byla zdejší fara zrušena a kostel se stal filiálním chrámem farnosti se sídlem v Kopřivné. V roce 1784 byla náboženským fondem v obci obnovena alespoň kuracie. Kostel je dnes zasvěcen archandělům Michaelovi a Gabrielovi. Jeho pozoruhodností je určitě křížová cesta, kterou namaloval rapotínský rodák Jindřich Kress.

Pohled ze sedla naznačuje jak je rejchartické údolí hluboce zařezané

Původní osídlení obce souvisí patrně s kolonizací zdejšího kraje. Zda byli příchozí obyvatelé Češi či Němci, není zcela jisté. Později však byly Rejchartice vesnicí téměř zcela německou. Obyvatelé obce se živili zemědělstvím, dobové zprávy naznačují, že mohli také poskytovat přípřež a průvodce vozkům, kteří tudy cestovali přes jesenická horská sedla.

V čele obce stával rychtář, který sídlil v domě č.p. 49. Rychta měla zcela jistě renesanční původ, o čemž svědčily zbytky sgrafit, které byly v padesátých letech minulého století objeveny na fasádě budovy. Na pozemku někdejší rychty stála i boží muka, postavená v roce 1755 farářem Josefem Schartelem z Kopřivné, který zde prý spadl s koně. Obešlo se to bez újmy na jeho zdraví, za což prý vděčil pomoci Panny Marie. Její slávě dal vybudovat zmíněnou kapličku.

K panoramatu kopců nad obcí dnes patří i větrné elektrárny

Kromě rychty stály v obci dva vodní mlýny a později i kamenolom. V lomu se těžily různé horniny a v minulém století byl považován za místo, kde se daly sbírat vzácné minerály. Kromě toho zde byla i dvojtřídní škola, do které, stejně jako do kostela chodily i děti z nedaleké osady Osikov.

Po válce byla obec z velké části vysídlena. Noví obyvatelé sem přicházeli pomalu a mnoho místních domů později zaniklo. I proto byla obec přiřazena k Šumperku a osamostatnila se až po roce 1990. Dnes mají Rejchartice kolem 190 trvale bydlících osob.

Díky řezbářskému sympoziu se louka uprostřed obce změnila v Andělskou

Kromě kostela drobných památek je hlavní devizou obce malebná příroda v okolí. Vedou sem turistické trasy a pro náročnější cyklisty lze doporučit i výjezd na sedlo nad obcí. Na louce u kostela se od roku 2013 pravidelně odehrává sochařské sympózium, jehož výsledkem je louka plná andělů v jejich různých podobách.

autor: kbz
Spustit audio