Řeka Morávka vytvořila u Frýdku-Místku ojedinělý kaňon. Jde o přírodní památku

10. květen 2016
Česko – země neznámá

Kaňon člověk čeká obvykle ve skalnatých horských oblastech, kde teče mladá, dravá řeka. U řeky Morávky je to přesně opačně. Její pramen pozvolna vytéká z úbočí hory Súlov v Moravskoslezských Beskydech z výšky 880 metrů nad mořem. Pravou podívanou nabízí až na svém dolním toku.

Od konce obce Dobrá se Morávka začíná zařezávat do okolní, ne příliš odolné horniny a vytváří místy až sedm metrů hluboký kaňon se spoustou skalních prahů, zákrutů a prudkých svahů. Končí až u první zástavby Starého Města ve Frýdku-Místku. Pro svou unikátnost byla oblast vyhlášena přírodní památkou nazvanou Profil řeky Morávky.

Jdeme na Peřky, to je věta, které stále všichni z Frýdku-Místku a okolí rozumí. Řeka Morávka totiž v zúžených místech kaňonu kdysi vytvářela zpěněné peřeje, které se střídaly s hlubokými, zelenými tůněmi. Tato místa bývala oblíbená zejména v létě. Do peřejí se chodilo koupat, do tůní skákat.

Nejoblíbenějším místem je dodnes konec ve Starém Městě. Jen peřeje už tady dnes nenajdete. Důvod? Málo vody. Nejen kvůli přehradě, která na horním toku řeky reguluje vypouštění vody, ale také kvůli suchu posledních let.

Ještě před dvaceti lety bylo možné v tomto místě skákat do vody z kamenů

Další zvláštností Morávky je na jejím dolním toku okolní lužní les, který roste nad kaňonem řeky. Ta jej sice už pravidelně nezaplavuje jako v dávných dobách, přesto je plný tůní a potůčků. Jedná se o útočiště zejména pro obojživelníky. Z chráněných rostlin můžeme při velké dávce štěstí najít kriticky ohrožený židovník německý nebo cídivku peřestou.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.