Rekonstrukce silnice přes Červenohorské sedlo zatím běží podle plánu a v zimě se tudy jezdit bude
Rekonstrukce silnice I/44 přes Červenohorské sedlo je bezesporu jednou z nejnáročnějších dopravních staveb v kraji. Náročné klimatické i geologické podmínky, složitá logistika, ochrana přírody i potřeba v zimních měsících zprovoznit cestu pro veřejnost je oříškem i pro zkušené stavaře.
Počátky vedení dopravy přes Červenohorské sedlo kupodivu nejsou nijak staré. Ve dvacátých letech 19. století byla na sedlo přivedena první cesta. Byla velmi úzká a strmá. Sloužila hlavně v létě a cesta po ní nebyla jednoduchá. Dnes po ní vede žlutá turistická značka.
V sedmdesátých letech 19. Století si rozvoj průmyslu v údolí Desné vyžádal stavbu lepší a širší silnice. Byla navržena trasa, kterou se jezdí prakticky do dnešních dnů. Stavba byla dokončena poměrně brzy, ale i tak její vedoucí Václav Knorr pro neshody se stavebním výborem pro nedodržení rozpočtu spáchal sebevraždu. Pamětní desku, kterou mu později věnovali, najdeme ve vikýřovickém Muzeu silnic, a také u autobusové zastávky přímo na Sedle.
Kromě vyasfaltování a dílčích úprav v šedesátých letech zůstal profil jižní cesty na sedlo téměř nezměněn a oprava byla nutná. „Dokonce jsme, pokud by nebyly prostředky na rekonstrukci, začali uvažovat o snížení rychlosti pro všechna vozidla, která tudy jezdila,“ prozrazuje zástupce investora stavby, ředitel olomouckého závodu Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka.
Nakonec se peníze v rozpočtu našly a podařilo se i urychlit přípravu stavby. Ta nebyla jednoduchá, neboť cesta vede územím CHK Jeseníky a podmínky ochranářů byly striktní. Zejména, aby odlesnění a rozšíření plochy zabírané silnicí bylo co nejmenší.
„I přesto se nám podařilo naprojektovat silnici tak, aby se současná šířka 6 metrů zvětšila na 9,5 metrů a v zákrutách až na 12 metrů. Díky tomu by nemělo docházet ke známým problémům, kdy jeden klouzající kamion zastaví provoz v obou směrech. Inspirovali jsme se také posunutím středové čáry v severní části silnice, kde už rekonstrukce proběhla tak, aby vznikly širší pruh směrem vzhůru. Toto řešení na jesenické straně sedla umožnilo výrazně zlepšit plynulost dopravy,“ vysvětluje Martin Smolka.
Stavba byla zahájena v září loňského roku, kdy bylo nejprve potřeba vykácet stromy kolem silnice. Teprve letos se stavební stroje zakously do stávající vozovky. Přes staveniště vede buď jen úzký pruh, který na obou stranách lemují výkopy, kde vzniká hutněný a armovaný násyp. V horní části rekonstruovaného úseku však už stavaři dělají i podkladové vrstvy silnice.
Helena Vosmanská, která má na starosti geotechnický dozor nad stavbou, vysvětluje, proč je nutné udělat znovu veškeré podkladové části silnice: „Celé to podloží i původní násypy byly nasáklé vodou. To vedlo hlavně při zamrzání k tomu, že zemina měnila objem a silnice se vlnila, případně praskala. Nová aktivní vrstva je navržena tak, aby byla propustná a voda se v ní nedržela. Navíc bude z celého tělesa silnice drenážemi voda odvedena a zvýšil se i počet propustků, které umožní vodě odtéci mimo trasu cesty.“
V letošním roce by stavební firmy měly dokončit cca 3 km dlouhý úsek v dolní části silnice. Od 16. listopadu by cesta měla být v provozu a vydržet tak až do poloviny dubna, kdy se opět práce rozjedou naplno. I když jsou prý termíny šibeniční, zatím se zástupci sdružení, které stavbu provádí, dušují, že tento termín stihnou. Podle harmonogramu by se pak měl stihnout i konečný termín předání hotové stavby. Ten je naplánován na rok 2017 a v květnu by se tak mohli po rekonstruované silnici rozjet první řidiči. ŘSD by za stavbu podle smlouvy mělo zaplatit necelých 250 milionů Kč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
