Restaurátoři dokončují záchranné práce na freskovém sále v olomoucké základní škole Komenium

14. říjen 2017

Náročné restaurování historických fresek v sále základní školy Komenium v Olomouci se chýlí ke konci. Freskový sál tohoto rozsahu nemá v Česku obdoby. Několik desítek let přitom sloužil škole jako tělocvična.

„Ptal jsem se různých lidí, památkářů i kolegů kunsthistoriků, jestli znají něco podobného, a v tomhle rozsahu nic podobného v republice nenajdete. Je to skutečně takový náš olomoucký unikát,“ říká restaurátor Radomír Surma.

Strop i stěny místnosti pokrývají fresky, které vyobrazují třeba Michelangela nebo Newtona. „Celý tento sál byl dělaný jako takový výukový prvek. Komenium je pojmenované podle Komenského – „škola hrou“. A v tomto sále jsou vymalované různé historické osobnosti, jsou připomenuté v nápisech nebo portrétech. Vše, co se týká umění, věd, ale jsou tu také symboly řemesel,“ popisuje Surma.

Ke spolupráci si restaurátoři podle Surmy přizvou i další odborníky: „Jsou tu desítky erbů. Ani nevíme, co všechny ty erby znamenají. Budeme muset přizvat heraldika, aby nám to rozklíčoval. Vypadá to, že to jsou erby nebo merky obcí nebo občanů, možná donátorů této stavby.“

Restaurátor se navíc musí obejít bez plánů freskového sálu. „Plán, podle kterého bychom věděli, jak chybějící části domalovat, ten nemáme. Musíme vycházet z toho, co tady máme. Jsou tu malířské prvky, které se opakují,“ dodává Radomír Surma. Malby v sále provedl pravděpodobně José Hilber, dolnorakouský malíř, který kolem roku 1892 působil v Olomouci.

Unikátní sál léta sloužil jako tělocvična

Při opravách restaurátoři přišli dokonce na utajený požár v mezistropních prostorách. Vznikl někdy v 70. letech minulého století. Strop se vzácnými freskami začal klesat a řemeslníci dosti neprofesionálně do meziprostoru začali dávat stavební suť. „Stavební firma odtěžila celkem 40 tun této suti, což je neuvěřitelné množství. Představte si, že se to všechno muselo vynosit v kýblech. Na druhou stranu tehdy to sem taky nanosily lidské ruce,“ uzavírá restaurátor.

Desítky let freskový sál sloužil školákům jako tělocvična. Teď žáci podle ředitele školy Františka Vlčka chodí do menšího sálu o patro níž. „Spolupracujeme s házenkářským klubem kousek za Zorou, používáme jejich hřiště,“ doplňuje.

Unikátní freskový sál už podle ředitele jako tělocvična sloužit nebude. Škola ho bude využívat jako reprezentační prostory. K významnějším akcím si ho bude objednávat i zřizovatel školy, tedy město.

autor: bam
Spustit audio