I kdybych neposlouchala žádnou hudbu, určitě v sobě něco najdu, říká písničkářka Beata Bocek
Beata Bocek si sama píše texty, skladby, melodie a sama si je produkuje. „Ale občas k sobě pustím muzikanty, aby zahráli to, co slyším.“ Zdůrazňuje, že je šťastná, že může tvořit a hrát.
Vystupuje s kytarou, zvládla akordeon, ukulele, koncovku a poslední tři roky pracuje s loop stationem, na kterém si nahrává hlasové stopy a vrství si je podle svých představ a hlasové fantazie. „Zpívám sama se sebou a tvořím si vlastní sborové písně,“ vysvětluje písničkářka od Českého Těšína.
Jazyk číslo jedna je pro Beatu Bocek slezské nářečí, tzv. „po naszymu“. Říká, že polština pro ni byla vždycky zvukomalebný jazyk a čeština spíš bicí. Řadu koncertů odehrála i v Polsku, se svou autorskou tvorbou uspěla i v řadě soutěží.
Učí se psát písničky ve švédštině, protože s přítelem a malým synem žije v městečku Sigtuna nedaleko Stockholmu. Ráda by se dala dohromady s muzikanty, kteří dělají tradiční hudbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
