Tomáš Kuras: U nás se podílí na úbytku druhů hmyzu hlavně změna struktury krajiny
„Dříve byla krajina pestřejší, mozaikovitější. Dnes se půdní blok pohybuje kolem šesti a půl hektaru, kdysi to byla desetina,“ říká Host ve studiu.
„Políčka lemovaly meze, pěšiny, cestičky a příkopy. Toto dnes v krajině chybí, což je zřejmě i ten hlavní důvod, proč umírá hmyz. Velká část lesních druhů utrpěla také. Les, který vyhovuje motýlům, je světlý, v jeho podrostu kvetou hájové byliny,“ vysvětluje ekolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Zarůstající příměstské části, opuštěné plochy, pískovny, vojenské prostory, jsou pro biodiverzitu poklad
„Města jsou překvapivě na druhy bohatá. A nejde jen o jenom hmyz, ale jsou to i druhy ptáků a savců. Protože města jsou heterogenní ve své struktuře. Na okraji zástavby, třeba v zahrádkářských koloniích při obvodu měst se lokalizuje velká část druhů. I v olomouckých městských parcích se můžete setkat se zajímavými a vzácnými druhy hmyzu, jako jsou tesaříci. Jedna z druhově nejrozmanitějších oblastí Čech s množstvím motýlů je katastr Prahy. Neposekané trávníky mají význam nejen pro hmyz, ale mohou působit i jako klimatizační jednotky…“ celý rozhovor si poslechněte prostřednictvím odkazu z našeho audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.