Nikdy jsem se necítil jako nepřátelská osoba, říká Michal Mrtvý, vedený ve spisech StB jako Míša
Za minulého režimu ve svém domě v Olomouci Hodolanech tiskl Michal Mrtvý samizdatovou literaturu a písemnosti náboženského charakteru. „Komunistický systém jsem nesnášel, ale vůči lidem, kteří mu sloužili, jsem necítil žádnou zášť,“ vzpomíná.
Po dvou letech činnosti Michala Mrtvého zavřeli do vězení a postupně ho obvinili z rozvracení republiky a pobuřování, aby nakonec dostal trest za přečin maření státního dozoru nad církvemi. Ve vazbě strávil mnoho měsíců, většinou to bylo v olomoucké vazební věznici. V té době už měl syna, s manželkou komunikovali jen písemně. „Dopisy nám samozřejmě kontrolovali, ale mezi řádky se dalo přečíst víc, než režim zachytil.“ Soud Michala Mrtvého byl velmi bouřlivý, podpořit ho přijeli vedle přátel i úplně cizí lidé. „Byli jsme mladí, měli jsme ideály a chtěli jsme dělat něco dobrého.“
„Nechtěl jsem žít v tom, v čem nás ten režim nutil,“ říká Michal Mrtvý. „Chtěl jsem žít ve svobodné zemi, přečíst si knížku, chtěl jsem jít do kostela a děti přihlásit do náboženství.“
Nikdy nezapomene na okamžik, kdy u něj pár měsíců po Sametové revoluci zazvonil mladý muž s dívkou a přiznal mu, že ho jako spolupracovník StB hlídal. „Přišel se mi omluvit se svou budoucí ženou, které slíbil, že si dá minulost a svědomí do pořádku. To mě dojalo,“ skromně se usmívá Michal Mrtvý, disident z Hodolan.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
