S přerušovaným půstem opatrně, říká výživová poradkyně. 16/8 tělu neprospěje, zkuste raději 12/12

22. srpen 2022

Přerušovaný půst je poměrně módní způsob stravování pro lidi, kteří chtějí zhubnout, nebo si udržet linii. Běžně známou variantou je přerušovaný půst 16/8, kdy se 16 hodin drží půst a 8 hodin jí. Odborníci ale doporučují spíš 12 hodin jíst a 12 hodit se postit. Proč je druhá zmiňovaná varianta prospěšnější, vysvětlila v Dopoledni pod Ještědem nutriční terapeutka Irena Šedivá.

Čtěte také

Jak rozumět etiketám. Čím kratší složení potravinářského výrobku, tím lepší, říká poradkyně

Hodně snídat, v poledne obědvat s mírou a večeřet už jen opravdu málo, toto pravidlo slýcháme často. Jak říká nutriční poradkyně Irena Šedivá, která čerpá z výzkumu doktora Waltera Longa, profesora na univerzitě v Jižní Karolíně, snídaně je důležitá z poměrně komplexních důvodů, hlavně nás ale nastartuje na celý den.

„Pakliže vynecháme oběd a dáme si večeři, v pořádku. Pakliže si dáme oběd a uděláme hodně lehkou večeři, taky v pořádku. Ale takové to permanentní jedení a především hutná, těžká strava za celý den… Když si to spočítáte, je lepší si dát snídani a oběd, a večeři opravdu ‚odevzdat nepříteli‘,“ popsala.

Výhody a úskalí přerušovaného půstu

Poměrně módní je teď „polopůst“, tedy přerušovaný půst. „Podle posledních výzkumu se přerušované hladovění stále více doporučuje,“ potvrdila Irena Šedivá. „Jsou tam extrémy od ‚4 hodiny jím, 20 hodin nejím‘, po poměrně běžnou variantu 16/8, tedy 16 hodin půstu, 8 hodin jídla. To všeobecné doporučení, a znovu čerpám z výzkumů univerzity v Jižní Karolíně, je, aby to okno jedení nebylo delší než 12 hodin, ale pokud možno ani kratší,“ upřesnila.

„Když budete jíst 8 hodin, a 16 hodin budete hladovět, tak v řádu týdnů a možná i pár měsíců se vůbec nic nestane, ale tělo takto není stavěno a začne vytvářet určitá opatření, která z dlouhodobého hlediska, podle výzkumů, nemluví ve prospěch člověka,“ upozornila.

„A na druhou stranu, je tam velké ALE, (při přerušovaném půstu 12/12) těch 12 hodin jedení bychom neměli přesáhnout. Sáhněme si do svědomí, jestli, po celém dni, kdy ráno si dáme snídani v 6, nebo 7 hodin, je opravdu poslední jídlo v 6, nebo 7 hodin večer. A do toho se počítá vše, co zaměstná metabolismus, takže i pití…,“ dodala Irena Šedivá.

Ke správně volené stravě je samozřejmě vhodné přidat pravidelný pohyb. Kolik pohybu denně je potřeba ke zdraví? Co je to pescetariánství? Co všechno ovlivňuje délku zdravého dožití? A jak si správně „nastavit“ psychiku? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Iveta Kalátová , reČRoL

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

S výživovou poradkyní Irenou Šedivou o stavebním materiálu pro zdravé tělo

Aby tělo i duše dobře fungovaly, je třeba o ně dobře pečovat. Kromě pohybu by lidé měli dbát na přísun vitamínů a minerálů. Jak se v nich vyznat, a kde je najdeme?

Přehrát
Obezita je rizikový faktor, navíc „univerzální“ dieta neexistuje, říká lékařka. Co a jak nastavit?

S jarem už tradičně přichází touha zbavit se kil, nabraných přes zimu. Na téma „věčných diet“ si Iveta Kalátová povídala s MUDr. Janou Všetičkovou.

Přehrát
Při nizkosacharidové dietě hubneme nejdřív vodu, tuky až po delší době, upozorňuje specialistka

Hostem Dopoledne pod ještědem byla nutriční terapeutka liberecké nemocnice Romana Šrýtrová a mimo jiné prozradila, proč bychom se neměli úplně vyhýbat sacharidům.

Přehrát