S vykoledovanými velikonočními vajíčky si kluci na Kojetínsku hráli, říká etnograf Milan Zahradník

6. duben 2026

Jako každý rok řezal proutky, aby v kojetínském muzeu, kde pracuje, i v obci Bezměrov, kde žije, učil děti plést tatary. A vyřezávat píšťalky. Milan Zahradník ale upozorňuje na to, že se u nich také vynáší morena, děvčata obcházejí stavení s májíčkem a kluci zase s řehtačkami.

Čtěte také

Městské muzeum v Kojetíně láká na historické plakáty i starou techniku

Během Velikonoc je v kojetínsko-kroměřížském regionu možné ještě vidět koledníky v krojích. Pro ten mužský jsou typické široké kalhoty, kterým se říká plky nebo baně, bohatě vyšívaná zelená vestička a bílá košile se žlutou výšivkou na rameni a černou na rukávech. Dále vysoké kožené boty a klobouček neboli střípek.

Kroj svobodných žen tvoří bohatě vyšívaná zástěra, kordulka (mnohdy brokátová) a turecký šátek. Po svatbě je oblečení střídmější, nosí se třeba kabátek řečený kacabajka s modrou stuhou.

Pravý Hanák se věnuje zvířatům a půdě a žije tradicemi

„Pravý Hanák to podle mě není člověk, který si obleče kroj a jde si zatancovat, ale ten, který se věnuje půdě, zvířatům a žije tradicemi,“ zamýšlí se Milan Zahradník.

On sám hospodaří, má to v genech po předcích - chová krávy, koně, králíky, kozy, slepice, kačeny a husy.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.

autor: voj