Šálit, šála, šálek. Tři slova, která podobně znějí, ale mají různý význam
Slyšel jsem párkrát kolem sebe, jak někdo v žertu řekl „jestli chceš jít ven, musíš se ošálit“, ve smyslu, „vezmi si šálu, ať ti není zima na krk“.
Nabízí se tedy otázka, jak tato dvě podobná slova, šála a šálit, vzájemně souvisejí. Šálit ve významu „uvádět v klamné zdání nebo prostě v omyl“ je slovo slovanského původu. Podstatné jméno šála, na rozdíl od zmíněného slovesa, slovanského původu není. Dostalo se k nám přes němčinu a francouzštinu z angličtiny, která ho má zase odněkud z východu, asi z perštiny. Je pravděpodobné, že motivací tohoto slova je pak nějaké místní jméno, asi jméno města Šaliat nedaleko Kalkaty ve východní Indii, kde mimo jiné kvetl obchod s látkami.
A do třetice zbývá zmínit ještě jedno podobně znějící slovo – šálek ve významu „pěkně provedený, jemnější hrneček na kávu nebo čaj“. Ten nesouvisí ani se slovesem šálit, ani s podstatným jménem šála. Odkud se tedy v češtině vzal? Dozvíte se v dnešním jazykovém okénku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
