Saunování podporuje imunitu, relaxaci i sportovní výkonnost, vyjmenovává ředitelka Aquacentra Šternberk

4. listopad 2025

I střídání tepla a chladu v sauně ale má svá pravidla. „Měli bychom to provádět správně a s ohledem na naše zdraví,“ dodává Vlasta Šreková, ředitelka Aquacentra Šternberk.

Finskou saunu, tu nejvíce využívanou, si můžete představit jako místnost s dřevěným obložením a lavicemi, která je vyhřátá na teplotu (60 až 120 °C). Té je dosaženo díky kamnům na dřevo nebo elektriku. Kamna jsou pak pokrytá žhavými kameny, které se polévají vodou zejména pro zvýšení vlhkosti a teploty vzduchu v místnosti.

Při pobytu v sauně tak vlivem tepla dochází k vysokému pocení. Do sauny se tak chodí bez plavek a jakéhokoliv oblečení. Typicky můžete vzít prostěradlo, které se využívá hlavně z hygienických důvodů pro pohlcení potu.

Několikaminutový pobyt v horké sauně (5 až 15 minut) se pak střídá s fází ochlazování v ledové sprše, bazénu nebo jezírku. Pak následuje chvíle odpočinku, na kterou navazuje další cyklus, který opět začíná návštěvou sauny.

Tento rituál má řadu blahodárných účinků, a navíc navozuje pocit relaxace. Ten mohou navíc podpořit i aromata a esence do sauny, které navíc saunu příjemně provoní. Takže se po sauně můžete cítit odpočatě jak po fyzické, tak psychické stránce.

Jaká pravidla má saunování? Proč je lépe v sauně ležet, než sedět, proč nebýt zahalení a proč si dávat pozor na rychlý skok do vody? Proč vadí alkohol a jídlo před saunováním i v průběhu a co je to vlastně saunový cyklus?

Poslechněte si Dobrou radu s Vlastou Šrekovou.

Pořad Dobrá rada můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat a ptát se hostů nově každé úterý od 10:04.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.