Řezání, pálení se, ale i přejídání či hladovění. Jak chápat, když si někdo začne záměrně ubližovat?

11. prosinec 2022

Často může příčinou sebepoškozování být potřeba vyrovnat se s něčím – se stresovu situací, s těžkostmi, s bolestmi duše. Napříště už ale může jít o závislost na sebepoškozování. Tak či tak ale jde i o zásadní mezilidský, rodinný problém.

MUDr. Kamila Bělohradová

Pochopit, proč si někdo blízký ubližuje, je věc nesmírně těžká. Bolest duše, problémy a stavy, které někoho k sebepoškozování vedou, asi musejí být velké, pokud člověk k jejich „zmírnění“ volí řezání, pálení či jinou formu bolesti fyzické.

„Sebepoškozování bývá takzvanou copingovou strategií, tedy jednou z možností, jak člověk řeší svízele a potíže,“ líčí psychiatrička Kamila Bělohradová. Daný aktuální či dlouhodobější stav mysli sice fyzické sebeubližování přeruší či přehluší. „Řešení to ovšem samozřejmě nepřináší. Horší je, že i na sebepoškozování může vzniknout návyk, nutkání, závislost,“ popisuje lékařka.

Jde to odstranit?

Odborníci se například snaží nutkání k sebepoškozování a situace, vzorce, které k němu vedly, jakkoli narušit, přeorganizovat, nabídnout metody, jak takové metody změnit.

„Přijít na jiné myšlenky, přestat se ubírat k sebepoškozujícímu jednání, začít dělat něco jiného. Někomu zase mohou pomoci alternativy chování – jakékoli jiné, neškodné, ale také silné podněty nahrazující silnou potřebu sebepoškozování – studená sprcha, mačkání kostek ledu. Řešením mohou být i činnosti, při nichž se stresu zbavím, ale nejsou nebezpečné – prosté bití boxovacího pytle nebo neškodná varianta onoho ubližování – malování, škrtání po kůži tužkou namísto něčeho nebezpečnějšího,“ vybírá Bělohradová.

„Horší je, že i na sebepoškozování může vzniknout návyk, nutkání, závislost.“
Psychiatrička Kamila Bělohradová

Rodinám, blízkým, ale i těm, kterých s to týká bezprostředně, nabízejí radu, pomoc i kontakty například ZDE.

autor: Bořek Volný
Spustit audio