Semjon Byčkov: Otevřel jsem partituru Mé vlasti a měl jsem v očích slzy dojetí

16. leden 2020

„Usínám i probouzím se s myšlenkami na Českou filharmonii,“ řekl ve Vizitce šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. V rozhovoru s Danielem Jägerem mluvil také o demokracii a zdůraznil, že se svobodou jde ruku v ruce velká zodpovědnost za vlastní činy.

Když bylo Semjonu Byčkovovi dvaadvacet, sbalil si kufr a vlakem odjel do Vídně. Psal se rok 1974 a rodákovi z Leningradu došla trpělivost s někdejším režimem. Jeho cílovou destinací byly v té době Spojené státy americké, kde nakonec vystudoval newyorskou Mannes School of Music.

Semjon Byčkov a Česká filharmonie

„V Americe jsem žil patnáct let, stal jsem se americkým občanem. Amerika se stala důležitou součástí mé osobnosti,“ řekl ve Vizitce. Nakonec se ale do Evropy vrátil, působil ve Francii a v Německu, oženil se s klavíristkou Marielle Labèque a podle svých slov se stal členem francouzské kulturní rodiny.

Nyní druhým rokem vede z pozice šéfdirigenta Českou filharmonii, s níž loni na podzim absolvoval turné po Japonsku a Tchaj-wanu. Tam si prý poprvé silně uvědomil, že filharmonie je „jakousi extenzí, rozšíření jeho samotného.“

Ze Smetanovy Mé vlasti jsem byl z počátku nervózní

Ve Vizitce mluvil Semjon Byčkov také o svém vztahu ke Smetanově Mé vlasti, která je součástí DNA českého orchestru.

Česká filharmonie je ambasadorem tuzemské hudby a Má vlast jedním z jejích korunovačních klenotů. Bylo tedy jasné, že pokud se stanu šéfdirigentem tělesa, tuto skladbu do svého repertoáru zařadím.

Nejprve ji však musel pochopit a absorbovat. „Z počátku jsem byl zmatený, nervózní, pak mě partitura sužovala. Nakonec jsem si ale uvědomil, že mě ta hudba opravdu hluboce zasahuje. Pokoušel jsem se pochopit, proč někdo, kdo není z Čech, kdo nikdy nedirigoval hudbu Bedřicha Smetany, otevře partituru a má v očích slzy dojetí.“

Semjon Byčkov, Kirill Gerstein a Česká filharmonie

Semjon Byčkov si také všímá základních rysů, které Českou filharmonii odlišují od zahraniční konkurence. „Máme charakteristický zvuk a také frázování,“ poukazuje na interpretaci skladeb Petra Iljiče Čajkovského. „Od prvních zkoušek jsem viděl, s jakou vervou a angažovaností všichni hráči tuto hudbu hrají. Upozadili sami sebe a táhli doslova za jeden provaz. V tom souzvuku byla obrovská vřelost, což je právě ono specifikum zvuku České filharmonie.“

Jak probíhá výběr nových děl, která bude Česká filharmonie interpretovat? Jaké je zastoupení žen ve filharmonii? Na jak dlouho má soubor rozplánovaný program a jak vypadá běžný den filharmonika? Poslechněte si celou Vizitku Semjona Byčkova.


Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.