Skalní brána je jeden z nejkrásnějších útvarů Kokořínska. Cestu k ní najdou jen vášniví turisté
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko ve středních Čechách je známá zejména díky pískovcovým skalám. Ty se vlivem postupného zvětrávání vytvarovaly do nejrůznějších podob. K většině zajímavých skalních útvarů vás dovedou směrovky. Ovšem stále ještě existují místa, o kterých ví pouze místní, a která udivují svojí nádherou. Mezi ně patří i Skalní brána. Z dálky působí jako brána do dávného skalního hradu a najdou ji pouze turisté, kteří umí pozorovat přírodu kolem sebe.
Skalní bránu zná pouze několik místních obyvatel. Je totiž mimo hlavní turistické trasy a nevede k ní ani žádná směrovka. A to je nejspíš dobře. Ti, co milují přírodu a pískovcové skály, si tu přijdou na své a tento unikát nepoškodí. Pískovce jsou totiž měkké a skalní místa, ke kterým míří množství turistů, nesou často známky ošoupání, poškození a někdy mají od návštěvníků vydlabaná i různá „umělecká díla“.
Najít Skalní bránu tak není jednoduché. Jednou z možností jsou samozřejmě údaje GPS. Ale to by se vytratila veškerá romantika hledání tohoto jedinečného skalního útvaru. Vyrazit je třeba z obce Vojtěchov po původně středověké silnici, která vede napříč lesem do obce Jestřebice. Asi po půl kilometru je nutné na zelené značce odbočit po lesní pěšině vlevo směrem do lesa. Na tuto příjemnou pěšinku se po levé straně napojují typické kokořínské rokle rámované pískovcovými skalami.
Skalní bránu najdete, pokud se vydáte v pořadí druhou roklí nalevo a po ostřejším výstupu se pak na rozcestí pustíte doleva. Turista, který umí pozorovat přírodu, může už z tohoto místa zahlédnout vlevo nahoře skalní útvar, který z dálky vypadá, jako by měl velké okno. A přesně tam vás následně dovede lesní pěšinka.
Skalní brána do dávného hradu
Skalní brána na první pohled vzbuzuje pocit, že je za ní skalní hrad. Otvor z dálky působí, jako by ho někdo uměle vytesal. Je ve tvaru pravidelného trojúhelníku. Ve skutečnosti jde ale o monolitnou skálu, která je mistrovským dílem samotné přírody. Brána vznikla před mnoha miliony let postupným zvětráváním pískovce.
Skalní brána je poměrně dobře přístupná a je možné vylézt přímo do trojúhelníkového otvoru. Kámen je tmavý, protože do těchto míst kvůli hustému lesnímu porostu téměř nesvítí slunce. Když se na skálu podíváte zblízka, zjistíte, že místní pískovec je poněkud jiný. Jsou v něm velmi dobře patrné jednotlivé usazeniny.
Měkčí vrstvy pískovce jsou typicky šedivé. Nad nimi jsou dorezava zbarvené železité vrstvy. Obsahují železo, které skálu zabarvuje do žluta. Pískovec je proto pevnější, ale i tak je v horní hraně brány vidět hluboká rýha, která vede vzhůru až do poloviny skály. Pískovec totiž díky protitlaku skalních masivů postupně praská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
