Sklářský ráj na Velichově poblíž Ústí nad Labem vás ohromí rozsáhlými sbírkami nejrůznějšího skla
Panství Velichov skrývá tajemství, které už tajemstvím být nechce. Milan Tálský, pán na Velichově, všem konečně rád ukáže výsledek svého letitého sběratelského úsilí. Propadl totiž zcela kouzlu sklářského umění a posbíral tisíce skleněných výrobků. Většinou jde o kousky sto let staré. Na Velichově vybudoval nadzemní i podzemní Sklářský ráj.
Venku vás přivítá skleněná květina od skláře Jiřího Pačinka. Samotný vstup zdobí skleněné slzy. Nadzemní část Sklářského ráje vznikla v bývalé sušárně ovoce z roku 1812.
Jedna z vitrín je vyčleněná pro sklo Egermann. Expozice lesního skla představuje výtvory Jiřího Haidla ze Svojkova, repliky skla z doby Karla IV. Lithyalinové sklo pochází z dílny Václava Kuželky z Nového Boru, který prý technologii své výroby nikomu neprozradil. Obdivovat můžete také plastiky z italské sklárny Murano.
V nadzemní části Sklářského ráje je také spousta rybiček a labutí a autíček všech možných značek. Labuťky pocházejí z období první republiky. Je jich tu kolem čtyř set. Milan Tálský vnímá sklo tak, že nejlépe vynikne ve sbírce. Součástí expozice je také cenná sbírka originálních tiffany lamp.
V mezipatře pak objevíte podvodní ráj, ve kterém se realizovalo hned několik sklářů. Nechybí tu ani truhlice s pokladem. Jsou v ní i groše, symbolika sklářů z první republiky.
Podzemní pískovcové chodby pod kopcem Velichovem mají své názvy a svá sklářská témata. Až oči přecházejí. Příjemného šumění vody si užijete v solné jeskyni vyzdobené výtvory skláře Jiřího Pačinka.
V celém Sklářském ráji na Velichově je k vidění na 10 tisíc skleněných výtvorů. Prohlédnout si je můžete po domluvě s Milanem Tálským, který vybudoval nejen unikátní sklářské muzeum, ale zároveň i místo plné osobních příběhů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
