Skorošice založil biskupský služebník a jeho jméno obec nese dodnes

Osídlení oblasti sahá až do prehistorických dob. Dávné hradiště stávalo nedaleko silnice ze Žulové do Javorníka v údolí Skorošického potoka. Nezbylo z něj skoro nic, jen pár nalezených bronzových předmětů.

Historie Skorošic začíná patrně někdy ve druhé polovině 13. století. Kupodivu víme, že pravděpodobný zakladatel vesnice jménem Skoroš skutečně existoval. Byl služebníkem vratislavského biskupa Tomáše II., což potvrzuje listina z roku 1271. Skoroš zřejmě založil hned několik obcí na Jesenicku, například Kolnovice.

Starý hřbitov zdobí kalvárie patrně od Cyrila Kutzera|foto: Miroslav Kobza

Samotné Skorošice se však prokazatelně objevují v písemných pramenech později, až v roce 1305. Už dříve zde ovšem stálo další opevněné sídlo, přímo u zdejšího rybníčku, kde byly nalezeny například groše Václava II.

Už na počátku měli obyvatelé vesnice k dispozici poměrně velký pozemkový majetek 60 lánů, tedy asi 1600 hektarů. Byl zde kostel a také zákupní fojtství. Obec patřila nejprve přímo mezi biskupská léna, později se stala součástí panství se sídlem na hradu Frýdberku v dnešní Žulové. Právě v době, kdy osada patřila loupeživé vrchnosti Haugwitzů, část vesnice zpustla a dosídlit se ji podařilo až za 200 let. V roce 1584 je uváděna u vesnice i nová část jménem Horní Skorošice.

Rozkvět střídaly války a epidemie

Obec procházela obdobím rozvoje následovaným obdobím válek. Ta třicetiletá přinesla rabování i pustnutí statků, nicméně už v 70. letech 17. století vzniká u Skorošic další malá obec Kamenná. A opět dny rozvoje následovaly dny zkázy v podobě moru i cholery nebo velkých požárů. Přesto byly Skorošice v 19. století jednou z největších vesnic Jesenicka a k těm větším patří dodnes.

Budova skorošické školy|foto: Miroslav Kobza

Obyvatelé vsi se živili nejen zemědělstvím, ale i prací v lese, těžbou a zpracováním kamene a také předením lněných vláken, tkaním a bělením plátna. K předním obchodníkům s ním patřil místní rodák Arnošt Latzel, který je prapředkem pozdějšího významného jesenického podnikatelského rodu.

Po opevněných stavbách Skorošic toho moc nezůstalo. I tak zde ale najdeme pozoruhodné památky. Starý kostel, vybudovaný prý v roce 1401, byl po požáru v roce 1833 zbořen. Stával na starém hřbitově. Místo něj byl v obci postaven v roce 1844 současný empírový chrám. U kostela stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého a po obci najdeme mnoho dalších drobných plastik. Přímo na starém hřbitově stojí pozoruhodná plastika kalvárie, zřejmě dílo Cyrila Kutzera, z let 1847 – 1849.

Do katastru obce patří i obří židle na Lánském vrchu|foto: Miroslav Kobza

U staré skorošické farnosti existovala od počátku také farní škola. Zajímavé je, že obec má od 16. století zachován přesný soupis učitelů, kteří zde působili.

Skorošice po druhé světové válce opustila většina původních obyvatel a byly zcela nově dosídleny, byť zde dnes žije téměř o 2000 obyvatel méně než před válkou. K obci patří kromě výše zmíněných osad rovněž Petrovice, Sedm Lánů a také Nýznerov.  Skorošice jsou také nástupním místem pro túry do Rychlebských hor, a to jak pěšky, tak na kole.