Skrbeň je spjatá se svatým Floriánem. Kromě kostela jsou zde i dvě sochy tohoto světce

Skrbeň je jednou z obcí ležících na sprašové terase nad nivou řeky Moravy. Od pravěku se zde usazovali lidé, o jejichž existenci svědčí hlavně archeologické nálezy z mírného návrší nazývaného Hradisko. Kamenné nástroje, zbytky keramiky i lidské ostatky dokazují, že krajina kolem byla pro naše předky lákavá už v dávných dobách.

O starobylosti obce mluví také obecní kroniky, které její vznik kladou do období kolem roku 1000. To však nelze spolehlivě prokázat, neboť první zpráva o vesnici je datována až rokem 1174. Tehdy obec držel jakýsi vladyka jménem Sedleck, který ji jako bezdětný daroval kostelu sv. Václava v Olomouci.

Budova někdejší tvrze

Později byla ves v držení drobných vladyků, kteří se často střídali. To platilo až do roku 1373, kdy ji vykoupil markrabě Jošt a věnoval ji v léno Adamu Lackovi. Zajímavé je, že v té době uvádí kronika v obci poplužní dvůr, tvrz, dva mlýny, dvě hospody a 21 usedlých rodin. Píše se zde rovněž o vinici.

I nadále se držení obce často střídalo a probíhaly také neustálé spory – na poli soudním i na poli válečném, což obyčejně mívalo opět dohru u soudu.

Sv. Florián je ve Skrbeni všudypřítomný. Jeho sochu v areálu dvora vytvořil Václav Render, který je autorem sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci

Na dodnes zachované tvrzi najdeme na portálu erby Jana z Hříště a Elišky z Petřvaldu. Za jejich držby došlo k rozvoji zdejšího panství, mimochodem i díky výstavbě pivovaru, o kterou se postaral jejich syn Jaroslav. Rod z Hříště také díky držbě obce převzal přídomek Skrbeňských a používal jej až do 20. století. Od roku 1579 se majitelem celé vesnice stalo město Olomouc. To koneckonců prozrazuje městský znak na tvrzi. Od té doby až do konce patrimoniální správy je obec městským zbožím.

Obyvatelé obce se vždy živili hlavně zemědělstvím. Kromě toho do obvodu obce tehdy patřilo také něco málo lesních porostů a hlavně několik rybníků. Mimo to se zdejší poddaní také museli podílet na těžbě kamene v malém lomu mezi Skrbení a Horkou, který byl používán na stavbu olomoucké pevnosti.

Fara na návsi pochází z roku 1869

Od kapličky k vlastní farnosti

Skrbeňští chodili za Božím slovem vždy do Křelova. Farní kronika zaznamenává pokusy docházet do Horky, ale to prý se horeckým farníkům nelíbilo a skrbeňáky vyháněli. V obci musela být malá kaple už před rokem 1820, kdy uvádí farní kronika první mši v obci, při které však museli všichni farníci stát venku. Proto se zdejší sousedé v roce 1832 usnesli na stavbě nové, prostornější kaple. Ta byla zbudována na místě staré kapličky olomouckým stavitelem Vincencem Aulichem a vysvěcena byla na sv. Floriána roku 1835.

Místní se s tím nespokojili a dál toužili po vlastní duchovní správě. V roce 1869 se podařilo přesvědčit církev i příslušné úřady. Byla postavena farní budova dodnes stojící na návsi a do vesnice přišel páter Ignác Vrba. Jako kostel posloužila stávající kaple přebudovaná v roce 1908 do současné podoby.

Pomník padlých s památnou lípou

Ještě dříve, už v roce 1854 byla postavena v obci školní budova. Ta dnešní má své kořeny v roce 1893, kdy byla pro velký počet dětí postavena budova nová.

Kromě kostela a školy má obec ve svém obvodu řadu pozoruhodných památek. Tou nejstarší je bezesporu tvrz, jejíž historie sahá až do počátku 14. století. Současná budova tvrze a dvora pak počíná v 15. století. Dodnes se zde dochovaly renesanční a gotické prvky. Ve dvoře statku stojí monumentální socha sv. Floriána z roku 1707 z dílny olomouckého kamenického mistra Václava Rendera, který vytvořil olomoucký sloup Nejsvětější Trojice. I tato socha původně stála na olomouckém Dolním náměstí, kde ji nahradila současná Jupiterova kašna. Ve Skrbeni tedy stojí od roku 1735.

Boží muka u cesty do Horky nad Moravou

Další socha tohoto světce stojí ve výklenku u brány do dvora. Naproti pak najdeme pomník padlých a v obci stojí i několik drobných křížů a kapliček. Na pozadí širých hanáckých roviny vypadají jako malované.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.