Slavíčský tunel provází legenda o tvrdohlavém císaři. Pravda je ale jiná
Poblíž Hranic na Přerovsku se ukrývá unikátní technická památka – jediný zděný železniční tunel na trase tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda. Stavbu objevíte v místě, kde by ji čekal málokdo. Stojí totiž na rovině, nejbližší kopec je přes kilometr daleko.
Legenda
O slavíčském tunelu se léta tradovalo, že vznikl z rozmaru císaře Ferdinanda I., který chtěl mít na své dráze alespoň jeden tunel. Říkal prý, že bez tunelu přece železnice není železnicí. Dnes víme, že se jedná o legendu, která se nezakládá na pravdě. Pokud se ptáte, proč tedy tunel postavili, odpověď je prozaická. Měl zabránit sesuvu půdy a také vyřešit nesouhlas obyvatel Slavíče s dráhou, která obec rozdělovala na dvě části.
Historie a technické parametry
Stejně jako Hranické viadukty je tunel ve Slavíči součástí 275 km dlouhé trati tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda, která propojila Víděň s Ostravu a Krakovem. Jde o zděný železniční tunel eliptického průřezu, postavený v letech 1845 -1846. Jedná se o orientovanou hloubenou tunelovou stavbu s portály, provedenou s ohledem na nepříznivé geologické podmínky německou technologií tzv. jádrové tunelovací metody.
Spočívala ve vyhloubení dvou paralelních šachet (svislých stěn) a jejich následného vyzdění. Po té se shora odstranila zemina mezi stěnami, aby na ni nazdili klenbu. Nakonec se musela z hotového tubusu vyvézt zemina, vyzdít dolní klenba a shora se tunel zasypal. Technická památka je dlouhá bezmála 259 metrů, široká zhruba 5,72 metrů a vysoká 6 metrů.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Provoz a současnost
Tunel sloužil dopravě jen krátce. V polovině 90. let 19. století totiž Severní dráha usoudila, že je zastaralý, padlo rozhodnutí tunel opustit a nahradit dopravou v obou směrech na rozšířeném tělese druhé koleje, kterou postavili roku 1873. Železniční provoz v tunelu skončil 30. května 1895. Objekt s přilehlými pozemky se stal majetkem obce Slavíč, která je dnes místní části města Hranice.
Později byl využíván k různým účelům. Za války třeba jako muniční sklad, později jako sklad místního zemědělského družstva. Nyní je unikátní udržovaná technická památka, s obnovenými vstupními portály, přístupná veřejnosti při výjimečných okolnostech, například při Dnech evropského dědictví.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
