Slavíkovský kříž jako poděkování za záchranu života

Slavíkov (v popředí pomník padlým)

Osada Slavíkov, která je dnes vlastně jen ulicí, vznikla rozdělením ovčírny v roce 1782. Domkaři dostali místo na domek a 8 měřic pole. V roce 1786 po rozdělení budětského dvora dostali dalších 5 měřic.

Ves založil Tadeáš Slavíček, poslední probošt augustiniánského kláštera v Olomouci. Přestože se jedná o malou osadu, najdeme tu hned několik zajímavých památek.

Mezi nimi kapličku se zvonicí a zvonem z roku 1841. Zdobí ji sgrafito – obraz sv. Martina na koni a nápis „Sv. Martine, oroduj za nás“. Na oltáři vidíme kříž s ukřižovaným Kristem, po stranách sošky, na stropě lustr jako z obýváku. U zvonice stojí malý kamenný křížek s velkým podstavcem, na němž je reliéf zlatého srdce s křížem a kotvou.

Slavíkov - Kříž u sv. Barborky

Pomník padlých byl postaven údajně na radu hajného z podstavce sochy sv. Barbory, kterou shodil vítr. Na bílé desce vidíme devět jmen obětí první světové války a osm fotek. Nahoře na podstavci je umístěna pozlacená koule, pod ní trnová koruna a nápis „Padlým spoluobčanům“. Pomník byl odhalen 15. listopadu 1921 jako první v okrese.

U silnice, na místě zvaném u Barborky, stojí kamenný kříž. Na jeho podstavci je soška sv. Barbory a pozlacený nápis „Sv. Barborko, oroduj za nás". Vzadu – „Věnováno na poděkování, že Božská moc zachránila mě 13. června 1928 toto cestou jedoucího od předčasné smrti“.

Slavíkov - Kaple

Na tomto místě došlo v různých dobách k podobné události. Stavitel původní pozlacené sochy i pozdějšího kamenného kříže se zachránili poté, co se jim splašili koně. V prvním případě šlo o manžele, kteří vypadli z jedoucího kočáru, později tu byl statkář stržen pod vůz naložený kamenem.