Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je už 25 let na seznamu UNESCO. Cesta k zápisu ale byla trnitá

Do roku 1996 uspěla Česká republika hned se šesti návrhy na zapsání na seznam UNESCO. „Byli jsme úspěšní a tím pádem i namlsaní. Mysleli jsme si, že to tak půjde dále,“ zmínil Beneš.

Michal Beneš v Českém rozhlase Olomouc|foto:Petra Ševců, Český rozhlas

V polovině 90. let minulého století se podle jeho slov začalo v odborných kruzích mluvit i o Olomouci. „První verze byla – trojiční sloup, Mariánský sloup a všechny barokní kašny dohromady. Z Paříže jsem ale dostal velmi varovné signály, že takhle to nejde,“ vzpomíná Beneš.

Ze sídla UNESCO v hlavním městě Francie odjížděl v roce 1998 Michal Beneš se schváleným zapsáním kroměřížských zahrad a zámku a také jihočeskou vesnicí Holašovice, s Olomoucí však nepořídil. Ovšem záměrně, nominaci totiž stáhl.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Autorem je Václav Render (1669 - 1733), který byl císařským privilegovaným architektem a kameníkem.

„Ukázalo se to jako velmi chytré. Neprohráli jsme, ale získali jsme stanovisko ICOMOSu (Mezinárodní rada památek a sídel, pozn. red.), ze kterého jsme se mohli poučit, co proti nominaci měli,“ vysvětluje.

Beneš vzpomíná, že při první nominaci Olomouce na seznam UNESCO odborníci naráželi především na otázku kašen. „Šlo především o ty kašny, protože olomoucké kašny jsou samozřejmě fantastické věci, ale když to srovnáte s fontánami, které už na seznamu světového dědictví jsou, třeba s fontánami ve Versailles, tak to srovnání trošku kulhá,“ uznává.

První verze nominace byla – trojiční sloup, Mariánský sloup a všechny barokní kašny dohromady.
Michal Beneš

Rozhodující zlom nastal až ve chvíli, kdy byla nominace postavena výhradně na  Sloupu Nejsvětější Trojice. „Obrovské díky všem kolegům do Olomouce. Oni nominaci upravili, vypustili z ní kašny, postavili ji pouze na trojičním sloupu a zpracovali geniální srovnávací analýzu. Geniální proto, že geniální věci jsou někdy strašně jednoduché. Vtip je v tom na ně přijít,“ říká Beneš.

Za klíčový moment považuje srovnávací analýzu profesora Milana Tognera, kterou označuje za „jednu stránku a jeden výkres“. „Já to do dneška vidím před očima – dvě řady sloupů, mariánských a těch čestných, takzvaných trojičných. A za těmi dvěmi řadami byla nakreslena taková svorka a za ní byl trojiční sloup jako vrchol vývoje a syntéza obou řad.“ Podle Beneše právě tato jednoduchá, ale přesvědčivá vizualizace otevřela trojičnímu sloupu cestu k zápisu na seznam UNESCO.

Proč je podle Beneše důležité chránit naše kulturní dědictví? Má UNESCO budoucnost? A jaký má současná komplikovaná světová situace vliv na tuto mezinárodní organizaci? Poslechněte si kompletní rozhovor s Michalem Benešem.