Snowboardcrossařka Vendula Hopjáková už je doma z Koreje. Nepřivezla si medaili, ale zraněný kotník

Usměvavá Vendula v typické zlato-bílé olympijské zimní bundě a „raškovce“ na hlavě za mnou přichází do jedné z kaváren v centru Loštic. Přidržím jí dveře, když vchází. Opírá se totiž o berle, kotník má pořád ještě znehybněný v dlaze. První otázka je proto jasná: co přesně se vlastně při kvalifikačním závodě stalo?

„Já moc ani nevím, co se stalo, ono to bylo strašně rychlé. V první kvalifikaci jsme spadla hned po startu, to byla hloupá chyba. A v té druhé kvalifikační jízdě jsem se cítila skvěle, jelo mi rychle prkno, všechno nasvědčovalo tomu, že bych mohla dojet i s docela dobrým časem. Najela jsem tam ale ve špatném směru, byla tam velká propast. I když jsem udělala dobrý pohyb, nedalo se to vybrat a do té klopené zatáčky už mě zamáčkla komprese,“ popisuje Vendula.

Olympijská trať podle ní byla nejnáročnější, jakou dosud jela. „Hodně mě to zaskočilo, s tou velikostí jsem hodně bojovala. Všechno bylo šíleně velké, dlouhé polety, rychlé to bylo. Když se jezdí evropské poháry, tak je to úplně malé, české poháry, to je skoro rovina, když se to srovná s tou olympiádou. Svěťáky teď byly hlavně v Evropě, v Americe, v Argentině, ale bylo to malé, protože toho sněhu moc není a ty finance tam taky nejsou. Je to dost drahé postavit,“ říká.

Vstříc další olympiádě

Pohmožděný kotník teď Vendule starosti už moc nedělá. Začátkem března ji ale čeká operace vykloubeného ramene. Stihnout ji chce co nejdříve, aby už přes léto mohla trénovat na Novém Zélandě. V nadcházející sezóně ji totiž čeká mistroství světa. „S těmi holkami můžu závodit a chtěla bych bývat do toho desátého místa. Bude to těžké, protože už na tom olympijském závodě bylo vidět, že jsme všechny víc a víc vyrovnané. Obzvlášť ta první desítka je opravdu jinde, ty holky jezdí skvěle. Teď mám zatím takové cíle,“ usmívá se Vendula.

Už teď snowboardcrossařka myslí taky na další olympiádu. Věří, že do Pekingu v roce 2022 bude dokonale připravená. „Já už se tam těším, to je jasné. Je to můj cíl,“ uzavírá odhodlaně Vendula Hopjáková.