Hana|Dobrý večer všem. Napíši Vám svůj zážitek z metra starý asi 40 let. Vezla jsem z Klatov peníze pro svoji kamarádku od její maminky asi 5 tisíc. Měla jsem je v malé kožené kabelce, která byla položena na stojato ve větší tašce. Jela jsem na eskalátoru a najednou intuitivně mrknu dolů a vidím ruku s malým kovovým háčkem. Rychle jsem ucukla, za mnou byl kapesní zloděj. Jeho záměr se nezdařil. Úplně jsem se rozklepala. Po nějaké době jsem četla povídku o kapesních zlodějích, kteří právě pracují v metru a jinde a potencionálním obětím říkají HEJLI. Jinak metrem jsem vždy jezdila ráda, ale nyní už tak často do Prahy nejezdím a také tam není moc bezpečno. Hana z Pošumaví
Bohuš |Dobrý večer, Asi před 20 lety jsme byli pracovně v Praze Karlíně. Poprvé metrem
a poprvé bez lístku, no a poprvé jsem utekl kontrole, nebo spíš vyhnul. No a za pár dní kolegové ožrali ožratý udělali v noci bordelizaci na ubytovně, kupodivu nás vyhodili a spali jsme v metru i s nářadím. Nikdo nás neokradl, ani neznásilnil, bohužel a ráno nám cestující arab darovat lucky strike.. Dobrou noc a ráno.
Eva z jižních Čech|Všechny zdravím. Studovala jsem v Praze v Dejvicích. První rok jsme ještě jezdili z hlavního nádraží do školy tramvají. V druháku už jsme jezdili metrem, linkou A, která byla otevřena. Po studiích jsem jezdila do Prahy za příbuznými a také služebně. (Stálo metro kdysi 1 korunu.) Jednou jsem jela metrem a na protější lavici, nebyla ještě sedadla, seděla krásná paní Květa Fialová a usmívala se. Jela jsem metrem v Londýně, v Leningradě, v Moskvě. Všechny celkem pěkné. Myslím, že v Budapešti, nebo v Berlíně, už si nejsem jista, je to dávno, tak metro bylo docela malé. Jela jsem metrem v Římě, také takové komornější rozměry, sinistra, destra. Pražské metro je prostorné, každá trasa má určité architektonické řešení. Novější stanice už moc neznám. Líbí se mi docela barevné odlišení stanic na trase A, jsou to takové pupíky ☺. Všem přeji krásné májové dny. Eva
Jari|Metro v Barcelone je na velké úrovni čistoty Nejsem Španel
British Columbia
Golden
Zdraví Jari
Helena|Myslim si, ze je to uplne tutove tak, ze je nejcistsi a poskytuje nejkvalitnejsi dopravu, to urcite.
Dana |Pěkný večer všem. Já abych pravdu řekla, takpoprve jsem vyzkoušela metro v Moskvě, to bylo velmi zvláštní, protože jsem to neznala, pak taky v Budapešti a samozřejmě, když dostaveli potom v Praze, tak jsme jeli na výlet "okouknout" to naše. Kdo jezdí denně, tak mu to nepřijde, ale když jedu jen sem tam, tak mne fascinuje. Ale ještě musím říct, že jsme projížděli hodně pidzemkou v New Yorku a to bylo velmi zvláštní, jednak neskutečně mnoho lidí a taky velmi chladno ve vagonech, téměř se tam nedalo vydržet sedět. Teď jezdím do Prahy málo, ale protože jsem stále nebyla na hrobu Karla Gotta, tak snad se během léta vypravim. Přeju dobrý poslech všem.
Helena|Krasne tema, ja byla u toho, kdyz se metro v Praze narodilo. Jezdila jsem v metru ve mestech Tokyo, New York a Toronto, ale to metro v Praze se mi vzdycky libilo nejvic. Nejvic se mi libila stanice Kacerov, protoze to byla moje vychozi a konecna stanice a taky proto, ze na Kacerove prodavali moc dobrou pizzu. Jak rada bych se tam vratila - vybral jste bajecne tema dneska!!
Bedřich |Dobrý den pane Honzíku první metro stálo 2 Kč za komunistů metro to dělalo Metrostav v roce 1976. Dobrou noc
frantisek svaricek|Dobrý večér pane redaktore.Můj příspěvek je lépe mluvený než psaný.Je to o prvni jízdě metrem n ašeho dědy z dědiny,no zážitek na celý život. Dalši zážitek je célkem čérstvý a to můj a manžélky na jezdicích schodech v OLYMPII v BRNĚ.FRANTIŠEK.
Bohumír, Výborná SHOW| Před asi 30 a něco lety, jsme slíbili našim dětem Prahu. Pronajali jsme si byt v Měcholupech, uká- zali od Pražského hradu, Karlova mostu, letiště, Petř. rozhlednu, Staromák, Celetnou ul., až po Orloj, Vyšehrad aj. Pak později s vnoučaty to vše opakovali. A tak abychom toho co nejvíce zhlédli , bylo vždy na 1 místě použití metra. Jak synové tak vnuci, se těšili na podloubí metra plné různých obchůdků a pojízdných schodů. Metro dodává Praze šmrnc. Dnes už by jsme si nedo- vedli ani představit Prahu bez metra. Zdravím.
maruškaD|Nejsem obyvatel Prahy - díky Bohu-, jedu dvakrát ročně metrem, poslední dobou se bojím štěnic,nikdy bych si nesedla, rozhlížím se , kdo s jakou taškou natupuje, na schodech dávám na pražáky pozor, aby mě nesrazili, zlatá Dobříš.Jak čtu včerejší diskusi, jsem ráda, že jste nebyl vybrán Michale,Petro z Pardubic, je mi líto, že váš přítel zemřel, znám váš osud, doufám, že to nebyl častý volající do noční linky, který miloval turistiku a akce spojené s ní.Ráda bych věděla jeho jméno, velmi s vámi cítím.Pane Honzo věřím, že to přečtete.díky.maruškaD
Helena Matylda|Jojo cesty poznání METRO r.1980až83,dominantní postavení,umělecká žula od bílé po černou úžasná dekorace,pompézní dekorce Florentské mozaiky,celou tuto krásu jsem viděla hádejte KDE?vitráže sklo,používaná gotika,renezance,básreliéfy se scénami 2.svět.vál,erby měst,pak Benátky severu(PITER)kaviár,nyní tak jen čaj-kovsky.Toto mám zmapované v MOZKU,v této zemi mne okouzlilo jen METRO,OBRAZY a sochy.
Michal Sedlák z Myšlína|Únor 2024. Jedu linkou C a mám vidění. Kdepak vidění, je to skutečnost. Dvě vysoké dívky, určitě sestry, a s nimi třetí žena, snad maminka. Dívky s tak dlouhýma nohama jsem snad ještě neviděl. Můžou mít něco přes dvacet let. Snad Češky. V oblečení dost elegantním. Zdají se mi jak seslané z nebes. Chvíli váhám, jestli nemám něco udělat. Ale sedím mlčky jako pitomec. Vystupujou možná na Budějovické, možná na Kačerově, nevím, ten úžas mě zachvátil. A pak už mi jen běží hlavou myšlenky... Tu a tam si na ten magický zážitek vzpomenu. Podle textu té dětské říkanky jsem si je pojmenoval Johany. Johana s dlouhýma nohama. Kdyby to neznělo bláznivě, spustím pátrání. Kdo je spatří, ať mi řekne. Opravdu bych si přál je ještě jednou aspoň uvidět. Být tak sochařem, nechám jim při vstupu do metra vztyčit sousoší.
Marek|Psal se čtvrtek 30. května roku 2002, 20:30. Toho dne jsem stál na stanici Palmovka a původně jsem toho dne neměl nikam jet, ale nejbližší autobus do Kolonie na Jahodnické ulici jel prý až po desáté hodině večerní, tak jsem jel metrem na Můstek, tehdy legendárním vozem 8171M, které v té době jezdily hlavně po trase B. Metro mě tak nadchlo, že jsem se vždycky těšil na své další svezení. O dva měsíce později jsem v nějakých novinách narazil na seznam všech tehdejších stanic a od té doby si už více než 21 let pamatuji všechny stanice metra. V roce 2004 jsem už projezdil všechny stanice a trasy. V metru nedělám nic jiného než to, že si užívám jízdu - kolikrát jsem se touto aktivitou zabavil v dobách, kdy jsem každou neděli a každý pátek jezdil z gymnázia v Nových Butovicích na Florenc a potom jsem přestoupil na trasu C a jel jsem na Hlavní nádraží, kde jsem přestupoval na vlak domů. Poslední výlet do Prahy jsem si udělal 8. září loňského roku. Nevím, jak dlouho Eva Jurinová bude muset ze záhrobí strašit linku B, aby pražský dopravní podnik už konečně pochopil, že je nutno najít nového hlasatele - kdyby bylo v Dopravním podniku hlavního města Prahy volné místo, hned bych se přihlásil na konkurs - z Prahy sice nejsem, ale jak jsem psal výše, všechny stanice znám zpaměti! Přeji pražskému metru vše nejlepší k padesátému výročí zahájení a už se těším na to, až se poprvé svezu prvním úsekem nové trasy D! (Dobrý den, prosím, pošlete mi váš hlas, kterým ohlásíte cestujícím příjezd do stanice, zavírání dveří a následující stanici. Na kvalitu nehleďte. email: jan.macoun@rozhlas.cz. Děkuji! Honza)
