Sobotní Noční linka: Příběhy na rozhlasových vlnách
Umí rozhlas vyprávět příběhy? Baví vás více ty osobní, které jsou živě lidmi sdělované, nebo spíše ty z rozhlasových her, povídek i pohádek? Pobaví vás? Vedou k zamyšlení? A poslouchali jste rozhlasové hry, třeba pohádky, když jste byli malí? S kým jste je poslouchali? Vybaví se vám s rozhlasovou pohádkou atmosféra rodiny a dětství?
Český rozhlas už od samého svého počátku přinášel a přináší rád vám, svým posluchačům, nejrůznější příběhy. Od těch, které píše sám život, až třeba po ty pohádkové. Osobně nejraději vzpomínám na rozhlasové pohádky, které jsem jako malá poslouchala s maminkou. Bylo to vždy v neděli po obědě, maminka žehlívala a já si sedla na zem k rádiu tak abych je měla pěkně u ucha a byl čas společně poslouchat pohádku. V dnešní době ale nejraději poslouchám příběhy, které píše sám život, příběhy posluchačů třeba právě v Noční lince. Co vy a rozhlasové příběhy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka