Spojené státy odstraňují pozůstatky otrokářů. Je to kulturní válka, ale zajímá jen někoho
Amerika prožívá kulturní válku. Přejmenovávají se školy, vojenské základny a jiné veřejné instituce, a to proto, aby Američanům už víc nepřipomínaly památku politických a vojenských představitelů jižanských států, případně otrokářů.
„Kulturní války jsou něco, co politici velmi rádi vyvolávají, akademici o tom rádi studují a analyzují, ale mnoho lidí ani neví, o čem to je, a jestli vůbec existují,“ říká Ladislav Nagy, amerikanista z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Čtěte také
Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha má ke Spojeným státům velmi blízko, ale vývoj v posledních letech ho zaskočil. „Musím říct, že mě nikdy v životě nenapadlo, že se ve Spojených státech s něčím takovým setkám. A že někdy něco takového uvidím,“ říká v pořadu Zaostřeno.
„Je mi 63 let, chodila jsem tady do školy a nepotkala jsem jediného černocha, dokud jsem nezačala chodit na střední školu. Začali je sem do vozit v autobusech z jiných částí města, jak se to tenkrát zavádělo, aby se děti ve školách promíchaly,“ vzpomíná učitelka Nancy v Long Beach v Kalifornii.
„Tady bývala původně velmi středostavovská a bělošská čtvrť. Moc živě si na to vzpomínám. Teď tady hlavně mezi mladými už ale bělocha téměř nepotkáte – alespoň ne v tom smyslu, jak jsme tomu dřív rozuměli.“
Čtěte také
„Každý je ,nějak namíchaný‘, jinak se to říct nedá. Učila jsem 36 let převážně latinskoamerické děti. Některé se narodily už tady, jiné v Mexiku, případně měly rodiče ze Střední nebo Jižní Ameriky, a další děti byly částečně černošské. A zakládají se tady i smíšené asijské rodiny,“ vypočítává.
„Takový svět nás teď prostě čeká. Zmenšil se v tom smyslu, že lidé různých etnik a ras spolu teď žijí víc společně. Společnost se už nedělí na pět základních skupin, jako dřív,“ dodává Nancy.
Je to něco, co může výrazně ovlivnit nadcházející prezidentské volby? Nebo spíš zasahují kulturní války akademicky zaměřenou část americké populace? Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Víta Pohanky.
Související
-
Nepřestává mě udivovat, co všechno pro nás dělají mladí Češi, děkuje Ukrajinec Stepko
„Chtěl bych lidem z Česka poděkovat,“ říká Jurij Stepko, který střídavě spolupracuje s Čechy a bojuje na frontě. Poslechněte si Zaostřeno Martina Dorazína.
-
Je lidstvo i Česko připraveno na klimatické změny?
Planeta se otepluje. Letošní léto bylo z globálního pohledu nejteplejší v historii měření. Jsme na to jako lidstvo připravení?
-
Češi kempují jinak než před lety. Viditelně se nemáme tak špatně, myslí si jeden z provozovatelů
V Česku je asi 600 až 700 kempů. Nároky jejich návštěvníků na kvalitu a vybavení rostou. Nejlíp se to pozná v případě, když přestane jít elektřina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
