Srdce milovníků starých řemesel potěší barokní kovárna v jihomoravských Těšanech

„Původně byla kovárna součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1714. Kovárna má vzhled přízemní čtyřkřídlé budovy ve slohu venkovského baroka s podsíní a zahrádkou,“ popisuje budovu místní průvodkyně Eva Dudková.

V objektu jsou k vidění jednak expozice kovářství a také kolářství, a to i s příslušným dobovým vybavením venkovského stavení. Nejpodstatnější je kovářská dílna, která dodnes vypadá stejně jako v 19. století. „Jsou tady dvě výhně, u kterých mohlo pracovat až pět kovářů. Navíc jim pomáhali dva učni, kteří zpravidla stáli u měchů,“ říká Alois Dudek.

Interiér doplňuje kovářské nářadí. V hospodářských budovách se pak zájemci mohou podívat na výsledky kovářské práce – tedy brány, pluhy, části zemědělských povozů a drobné výrobky kovářů. A nahlédnout je na závěr možné i do někdejšího kovářova obydlí, zařízeného dobovým nábytkem, nádobím a dalšími domácími pomůckami.

Interiér těšanské kovárny je pečlivě udržovaný|foto: Hana Ondryášová

Návštěvníci těšanské kovárny si tak mohou udělat obrázek, jak kovářská rodina v 19. století žila. Přístupná je kuchyň, ložnice i takzvaná parádní světnice. „Pokud nebyla práce v kovárně, tak se žilo tady. Když měl kovář dvě vlastní děti a dva tovaryše, musel se vlastně postarat o čtyři děti, protože učni byli součástí rodiny,“ vysvětluje Eva Dudková.

Kovárna v Těšanech ožívá několikrát do roka kulturními a společenskými akcemi. Nejvýznamnější z nich jsou národopisné slavnosti „Těšany – dědina na pomezí“ spojené se soutěží „Mladý těšanský kovář“, které se konají se na přelomu srpna a září. V roce 1999 byla v Těšanech s úspěchem obnovena také tradice Babských hodů.

Kovárna má stylový útulný dvorek|foto: Hana Ondryášová

Vedle kovárny tvoří architektonické skvosty obce také zámek z konce 17. století, sochy sv. Dominika a sv. Gottharda z roku 1773 a farní kostel sv. Barnabáše postavený v letech 1897 až 1906.