Stalo se před sto lety

Na začátku června zbývalo Františku Ferdinandovi d´Este dvacet osm dní života, což však v tu dobu samozřejmě nikdo netušil. A ačkoli je za bezprostřední záminku pro vyhlášení války právě atentát na císaře považován, neshody mezi velmocemi, které byly hlavní příčinou první světové války, byly pozorovatelné již dlouho před atentátem.

Veškerá periodika z roku 1914 pravidelně informovala o sílících nepokojích na Balkáně, z počátku června pak začala tuto situaci nazývat kritickou. Noviny se hemžily zprávami o zoufalých situacích napříč Evropou. Z Valony se oznamovalo, že námořníci rakouských a italských válečných lodí stále více hlídají palác knížete albánského a obě velvyslanectví.

Mezi rakouskými a italskými důstojníky panovala naprostá shoda. Z Říma nedlouho poté přišla zpráva, že albánský kníže propustil rakouského konsula a italského kapitána, kteří se ihned navrátili do svých vlastí. Z Bělehradu přicházela hlášení o mobilizaci srbské armády proti Albánii. Albánský kníže nato shromáždil deset tisíc mužů, aby mohl bránit město Drač, v němž se nacházel, ale dva dny poté se rozhodl, že se chce přesídlit z Drače do Skadru.

To by však neodpovídalo přáním Itálie a Rakouska, které ho měli hájit jedině v Drači. Situaci na Balkáně tak bedlivě sledovala celá Evropa. Kromě Albánie se také sledovalo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Cařihradský ministr veřejně prohlásil, že sblížení těchto dvou zemí je nutné. O vyskytujících se problémech zkrátka věděl každý, ale poněvadž je každý hodlal řešit po svém, bezútěšná situace stále pokračovala.