Stálou expozici olomouckého Arcidiecézního muzea rozšířilo vzácné gotické dílo

Zvěstování Panně Marii - výřez
Zvěstování Panně Marii - výřez

Stálou expozici olomouckého Arcidiecézního muzea rozšířilo jedno vzácné gotické dílo. Zrekonstruovaný deskový oltář, který byl několik desetiletí ukrytý v sakristii kostela v kopřivnické Lubině. Podobných exeplářů se v Česku dochovalo jen několik. Nečekaný objev památkáře nadchl. 

„To, že se objeví dosud neznámé malířské dílo pocházející ze středověku, to je něco jako, že narazíte na zlatou rybku nebo modrého Mauricia,“ vzpomíná na nezapomenutelný zážitek historička umění a kurátorka expozice Jana Hrbáčová. „Byl tady poklad, který byl po desetiletí schován v sakristii kostela a nikdo o něm nevěděl,“ líčí historička.

Místní pan farář totiž neměl místo pro tyto obrazy ve svém nově opraveném kostele. „Ihned jsme sedli do auta, abychom zjistili, jak se věci mají. Byli jsme skeptičtí a čekali jsme nějakou ne úplně podařenou kopii z devatenáctého století. Když jsme ochranné obaly, ve kterých byly obrazy zabaleny, tak jsme padli údivem,“ popisuje kurátorka.

Panna Maria tká Kristovo roucho.jpg

Gotický oltář je vlastně otevírací skříň s křídly. O nedělích a svátcích se oltář otevíral ze své vnitřní strany. Jana Hrbáčová obrací desky na druhou stranu, která bývala k vidění ve všední dny. „Na prvním obraze vidíme útěk do Egypta, na dalším Pannu Marii Bolestnou. Cyklus pokračuje dvanáctiletým Ježíšem v chrámu a končí velice zvláštním obrazem se vzácným námětem Panna Maria tká Kristovo roucho,“ přibližuje Hrbáčová.

Zvěstování Panně Marii

Právě posledně jmenovaný je velkou raritou, námět prý najdeme jen na několika málo obrazech na světě. Malby pocházejí podle Jany Hrbáčové pravděpodobně z vratislavské dílny Jakoba Beinharta. Znalci poznají, že se jedná o díla dvou malířů. Jeden pracoval s vrstvením jednotlivých barev. Propojením vznikly zářivé odstíny typické pro gotickou malbu. Druhý autor zvolil modernější techniku. „On nevrstvil jednotlivé odstíny na sebe, ale namaloval si výsledný odstín na paletě jako soudobý malíř a maloval přímo tak,“ uzavírá historička.

Gotický deskový oltář během staletí těžce poškodil oheň i časté přemalby. Složité restaurování proto trvalo dva roky.