Stará část kamenolomu v Rožmitále na Broumovsku slouží jako naučná stezka přírodních krás

20 fotografií

Po ukončení těžby v roce 2000 se proto přírodovědci v Rožmitále pokusili výskyt těchto biologických druhů v okolí lomu obnovit. Vznikla tak zhruba dvoukilometrová naučná stezka se sedmi zastaveními. Návštěvníci na ní najdou stepní rostliny, vzácné druhy brouků, motýlů i obojživelníků.

Lom se nachází pod hřebenem Javořích hor na severním okraji obce Rožmitál asi pět kilometrů od Broumova. Naučná stezka představuje nejen zdařilou ekologickou obnovu území po těžbě. Zároveň je možné sledovat těžební práce v nové části lomu. A po výstupu až na vrchol prastaré sopky Homole pozorovat krajinu Broumovska i sousedního polského příhraničí.

Lom Rožmitál|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Naučná stezka je dlouhá přibližně dva kilometry, v úvodní části projdete kolem mokřadů, v nichž je možné pozorovat obojživelníky, vážky nebo třeba užovku. Během stoupání po terasách můžete nacházet přírodní kameny, včetně achátů.

Starý lom už těžaři nezalesnili

V lomu se od roku 1965 těžil lomový kámen melafyr. Odkrytý geologický profil ukazuje vývoj v místě někdejší sopky. Starý lom těžaři nezalesnili, naopak udržují skály odkryté tak, aby se živočichům a rostlinám dařilo. Jižní a jihozápadní stěny lomu mají až o jeden stupeň vyšší průměrnou teplotu, a tak se zde daří i druhům, které u nás najdeme až na jižní Moravě.

Stepní rostliny ve staré části lomu|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Přírodovědci uvádějí, že v lomu žije 32 chráněných přírodních druhů a dalších víc než 70 ohrožených organismů. Patří mezi ně třeba bělolist rolní, kručinka, jedovatý motýl přástevník starčkový nebo některé druhy brouků, které ani český název nemají. Tak vzácně se u nás vyskytují. A lom Rožmitál je také jediným místem v kraji, kde žije noční motýl osenice.

Stanoviště vzácných druhů hmyzu, Thyria jacobae|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Naučnou stezku lomem Rožmitál si vychutnáte i v zimě, v zasněžené krajině můžete pozorovat třeba liščí stopu a nad hlavou vám budou kroužit hejna krkavců. Žije zde velké množství i dalších ptačích druhů, třeba i výr velký.

Posledním zastavením naučné stezky je vrchol sopky Homole, v nadmořské výšce přibližně 650 metrů. Při dobré viditelnosti z ní uvidíte Božanovský lom, Orlické hory, Velku a Malou Hejšovinu, Broumovské stěny i Jestřebí hory. Za kopcem Bor se pak už táhne hranice s Polskem.