Stárne vám extrémně rychle srdce? Může jít o život a praktický lékař to možná už brzy pozná

22. leden 2024

Na konci minulého roku zveřejnil proslulý vědecký časopis Nature studii, která u více než pěti tisíc lidí porovnávala rychlost jejich stárnutí. Rozdíly přitom nepanovaly jen mezi jednolitými účastníky. Jak se ukazuje, různě rychle můžou stárnout i orgány v jednom lidském těle.

Vědci ze Stanfordu a několika dalších amerických univerzit rámci výzkumu hodnotili obsah skoro 5 tisíc proteinů (bílkovin) obsažených v krevní plazmě. Zároveň mapovali výskyt RNA, což je forma dědičné informace, která má v organismu celou řadu důležitých funkcí, zejména slouží jako jakýsi pomyslný překladatel přepisující informace uložené v buňkách ve formě DNA do podoby bílkovin.

Z výsledků je patrné, že skoro každý pátý testovaný člověk vykazoval změny plazmatických bílkovin, které signalizují velmi zrychlené stárnutí některého ze sledovaných orgánů. U každého padesátého člověka šlo dokonce minimálně o dvojici orgánů.

Včasné informace? Cesta k delšímu a zdravějšímu životu

Pokud člověku rychle stárne srdce, má podle výzkumu o 250 % vyšší riziko srdečního selhání než lidé, jejichž srdce takové signály nevydává. Bílkoviny signalizující zrychlené stárnutí mozku vykazovaly stejně dobrou schopnost předvídat rozvoj Alzheimerovy choroby jako dnes zatím nejlepší marker užívaný lékaři (pTau 181). Tyto proteiny umožňují identifikovat u člověka časné změny v mozku.

Samotní autoři studie doufají, že jejich výsledky umožní do budoucna využít testů specifických bílkovin v plazmě ke včasné diagnóze nebo dokonce k prevenci konkrétních onemocnění u konkrétních lidí. Jako nejslibnější se jeví využití indikátorů předčasného stárnutí srdce, mozku, jater i ledvin.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.