Stavitel kaple sv. Anny na kopci Horecko nad Lipníkem je neznámý. Indicie vedou k panu faráři
Kaple sv. Anny nad Lipníkem nad Bečvou je poněkud zapomenutou památkou i přesto, že leží na široko daleko nejvyšším bodě. Její stáří si však rozhodně zaslouží pozornost.
Kopec Horecko severovýchodně od centra Lipníku nad Bečvou se vypíná do nadmořské výšky 294 metrů. To z něj dělá jeden z nejvyšších bodů údolí Bečvy vůbec. Dnes se do jeho úbočí šplhá zahrádkářská osada a kousek od vrcholu jej protíná silniční obchvat města.
Ti co dnes vystoupí ke kapličce a vodojemu, zjistí, že samotný vrchol kopce se nachází ještě kousek dál, asi 100 metrů severovýchodně. Také získají dojem, že toto místo patří spíše k Trnávce, malé obci na úpatí kopce, neboť vrchol je od města oddělen již zmíněnou silnicí, a také železniční tratí někdejší Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Již zmíněná kaple je dnes nejvýznamnější stavbou na tomto místě. Byla postavena v roce 1699 a to je také jediné, co se o ní dá dozvědět. Důvod stavby ani stavitele se v běžně dostupných zdrojích nedaří najít. Vzhledem k datu postavení je tato kaple evidentně vybudovaná ve stylu raného baroka. Období II. poloviny 17. století bylo v Lipníku nad Bečvou časem rekatolizace. Když přišli ve dvacátých letech 17. století na pozvání kardinála Ditrichštejna do města první jezuité, bylo prý na panství jen pět katolíků. Do konce století se měla situace výrazně změnit a stavbu kaple již tedy můžeme brát také jako důkaz dokončené rekatolizace.
Kdo ji však postavil? Období konce 17. století je v roli správce farnosti časem působení lipenského rodáka Jiřího Balšánka. Ten byl ustaven do úřadu v roce 1686 a během svého působení vybudoval mnoho církevních staveb. Zmiňme například kapli sv. Barbory, sv. Josefa u pošty, kapli sv. Petra na hřbitově. Rozšířil také kapli P. Marie, nechal postavit mariánský sloup na náměstí a postavil a mnohými nadacemi také zřídil chudobinec sv. Alžběty. Zemřel v roce 1707 v 63 letech.
Jiří Balšánek inicioval stavbu většiny těchto sakrálních staveb v devadesátých letech 17. století. Je tedy možné, že inicioval, nebo alespoň posvětil stavbu kaple také na Horecku? Určitě ano!
Proč však právě zde měla vzniknout sakrální stavba? Odpověď musíme hledat ve starších mapách. Dnes totiž silnice vrchol kopce míjejí, do roku 1783, kdy se začala stavět císařská silnice mířící z Olomouce do Lipníka, se však jezdilo právě kolem kaple. Cesta mířila odsud do Trnávky a dále přes Veselíčko a Tršice až do Olomouce. A právě na nejvyšším bodě cesty byla postavena kaple. Pro barokního člověka to bylo významné místo a tak stavba dávala smysl.
Už na počátku 19. století se cesta změnila na pouhou polní trať a doprava se přesunula jinam. Ve 30. letech 20. století pak kaple dostala souseda v podobě moderního vodojemu. Dalo by se říci, že důvod jejího postavení upadl v zapomění, ale ono to vlastně nevadí. Podstatné je, že barokní sakrální stavby přetrvaly až do současnosti a jsou to právě ony, které tvoří významnou část krajiny, jak ji dnes známe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
