Stephan Zweig: Letní novelka
Krátký příběh staršího muže, který si svůj prázdninový pobyt rozhodne zpestřit nečekaným způsobem.
Tvorbu rakouského prozaika, esejisty, básníka a překladatele výrazně ovlivnila Freudova psychoanalýza, jež začala být velmi využívána na přelomu devatenáctého a dvacátého století, tedy v době, kdy Zweig dospíval. Její ozvuky se projevují v řadě Zweigových děl, včetně Letní novelky. Hrdina příběhu si pohrává s reakcemi nezkušené dívky, které se rozhodne psát dopisy jako její fiktivní ctitel a ovlivňuje tak její život z pozice jakéhosi demiurga.
Stephan Zweig
(28. listopadu 1881 - 23. února 1942)
V roce 1938 emigroval do Velké Británie a v roce 1941 do brazilského Petrópolisu, kam ho nakonec nacisté zahnali kvůli jeho židovskému původu, svobodomyslnosti a občanským postojům. A právě tam se svou druhou ženou dobrovolně ukončil svůj život.
Dříve než se ze svobodné vůle a s jasným vědomím rozžehnám s životem, cítím se nucen splnit poslední povinnost: poděkovat upřímně této divuplné zemi Brazílii, jež mně i mé práci poskytla tolik dobrého a pohostinného klidu. Měl jsem tu zemi každý den raději a nikde jinde bych byl nechtěl svůj život vybudovat ze zcela nových základů, když svět mé vlastní řeči pro mne zanikl a moje duchovní vlast Evropa sebe samou ničí. Ale je-li vám šedesát, bylo by potřebí zvláštních sil, aby bylo možno začínat úplně znovu. A moje jsou vyčerpány dlouhými lety putování bez vlasti. Pokládám tedy za lepší přerušiti včas a se vztyčeným čelem život, pro nějž duševní práce byla vždy nejryzejší radostí a osobní svoboda nejvyšším statkem pozemským. Zdravím všechny své přátele! Kéž spatří ještě jitřenku po dlouhé noci! Já, příliš netrpělivý, jdu napřed.
Stephan Zweig
Krátce před smrtí v brazilském Petrópolis dopsal Stefan Zweig své paměti. Více než půlstoletí po napsání vyšly Zweigovy skvělé memoáry pod názvem Svět včerejška v roce 1994 poprvé také v češtině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.