Stezka mezi Raškovickými lomy nabízí krásné výhledy, romantická zákoutí i staré pověsti
Horní Raškovice, malá obec nedaleko Choltic na Pardubicku, bývala kdysi osadou kameníků. Tuto historii připomíná v okolí mnoho větších či menších lomů, dnes už zatopených nebo jen zarostlých. Propojuje je pohodlná naučná stezka, která nabízí spoustu zábavy i zajímavých informací.
Horní Raškovice jsou místní částí obce Svinčany a jsou oblíbeným výletním místem. Turisty láká hlavně zdejší rozhledna Barborka, která své jméno nedostala náhodou. Svatá Barbora je nejen patronkou horníků, ale i kameníků. Právě těch tu nejvíc působilo v období 17. a 18. století. Přímo v Horních Raškovicích a jejich okolí se totiž těžil křemenec, kámen ideální pro výrobu tvrdých mlýnských žernovů.
Mlýnské kameny, kruhové drtiče obilí, se v Raškovicích vyráběly do poloviny 18. století. Ve zdejší krajině tak můžete narazit na celou řadu menších či větších lomů, kde se kámen dobýval. Některé už jsou dávno zarostlé, jiné působí jen jako malé prohlubně v terénu. Ty významné mají svá jména, například Bezedná jáma, Ovčí jáma nebo Breberka.
Přímo s raškovickou návsí sousedí Návesní skála, poměrně velký zatopený lom. V něm kdysi kameníci narazili na silný pramen a prý ho jen tak tak stihli opustit. Právě uprostřed obce začíná naučná stezka dlouhá asi dva a půl kilometru. Zvládnou ji i rodiny s malými dětmi a kočárky. Zastavení u lomů jsou doplněné infotabulemi nebo malým posezením.
Legenda schovaná pod hladinou
Jedním z prvních zastavení naučné stezky je Bezedná jáma. Kdysi okolo tohoto lomu vedla cesta z Chrudimi do Choltic. Podle legendy tudy jednou projížděl neoblíbený správce tamního panství. Ve velké bouři se jeho koně splašili a i s kočárem vjeli do zatopeného lomu. Nikdo je už prý nikdy nespatřil, což dalo vzniknout pověsti o bezedné jámě. Dodnes se ale vypráví, že čas od času bývá uprostřed lomu vidět stará kočárová oj.
Od Bezedné jámy to není daleko k dalšímu romantickému místu - Vysoké skále, která dokonce svou výškou převyšuje Kunětickou horu. Proto je z Vysoké skály krásný výhled. Za pěkného počasí dohlédnete až do Krkonoš nebo na Ještěd. Kdysi tu stával dřevěný altán, bylo to totiž oblíbené výletní místo knížat z nedalekého choltického zámku. Od Vysoké skály se po naučné stezce můžete vydat zpět k Raškovicím a na závěr si nechat rozhlednu Barborku a její areál.
Barborka byla postavena v roce 2004. Po devíti letech ji ale obec musela zrekonstruovat kvůli neutěšenému stavu dřevěné konstrukce. Ta je dnes už celá z oceli. Ale alespoň je natřená hnědou barvou, aby co nejvíc připomínala svoji původní podobu. Barborka není přístupná po celý rok, pouze v letní sezóně. Letos by se podle informací obce Svinčany měla otevírat v květnu.
Pod Barborkou najdete příjemný areál s krytým posezením, dětským hřištěm i venkovní posilovnou. Putování po naučné stezce Raškovickými lomy můžete zakončit prohlídkou zdejší venkovní geologické expozice, kterou připravil Národní geopark Železné hory. Uvidíte v ní nejrůznější druhy kamenů, které souvisí s historií a těžbou v Železných horách. Část kamenů je rozleštěna, aby vynikla jejich struktura. Kromě kamenů je tu i několik uměleckých plastik. A když se u jedné z nich přikrčíte a podíváte se malým otvorem, uvidíte v něm přímo dominantu Pardubicka - Kunětickou horu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
