Sto let od narození fotografa Rudolfa Smahela připomíná výstava v Arcibiskupském paláci

Jana Smahelová

Více než sedmdesát fotografií významného olomouckého fotografa Rudolfa Smahela si teď nově můžete prohlédnout v Arcibiskupském paláci.

Výstava je věnovaná stému výročí od jeho narození. K vidění jsou tu především jeho snímky olomouckých památek. Nechybí ale třeba ani záběry z Jeseníků.

„Rukopis mého otce, Rudolfa Smahela je v tom, že viděl úžasně světlo. Uměl zachytit atmosféru, uměl si najít ten správný okamžik a dobrou kompozici,“ vzpomíná na talent svého otce dcera Rudolfa Smahela a taktéž fotografka Jana Smahelová, která stojí za celou výstavou.

Vybrala pro ni i takové snímky, které zachycují dominanty Olomouce, jak už je dnes neuvidíme. Třeba předválečnou podobu radničního orloje.

„Je tady zdokumentováno, jak v těch letech vypadal, je tu vidět obchůdek vedle, lidé v dobovém ošacení. Vždycky chodil se svým deníčkem na různé lokality, které chtěl fotografovat a dělal si poznámky o světle, o kompozici, o té lokalitě,“ říká Jana Smahelová a připomíná, že její otec vydal také celou řadu fotografických publikací. V nich mapoval památky Olomouce, Kroměříže nebo Litovle.

Výstava však odkazuje i k další významné olomoucké osobnosti. „Současně také uplynulo 100 let od narození olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka. Takže jsme tyto dvě osobnosti spojili, protože oni se velmi dobře znali od mládí a přátelili se. Když se později František Vaňák stal olomouckým arcibiskupem, tak ho Rudolf Smahel portrétoval,“ doplňuje vedoucí turistického centra Arcibiskupského paláce Martin Kučera.

Fotografie Rudolfa Smahela jsou k vidění v Arcibiskupském paláci

Výstava potrvá v galerii Arcibiskupského paláce do 25. září. K vidění jsou na ni nejen samotné fotografie, ale i výbava, kterou Rudolf Smahel používal.

„Ta fotografie v 60., 70. a 80. letech byla o něčem jiném, než je dnes. To se muselo přijít se stativem, s velkou kamerou, s různými kazetami, teprve pak si zaostřit, přehodit kazetu a tak dále. Takže to dalo opravdu hodně práce,“ uzavírá Jana Smahelová.