Stopy dolování kolem Hluboček patří k nejstarším památkám obce
I když je dnes údolí řeky Bystřice v Hlubočkách a Mariánském údolí spíše průmyslovou oblastí, stále zde najdeme místa, která připomínají, že první osídlení sem přinesli horníci. Nejstarší těžba se zde datuje do 12. století a možná ještě hlouběji do historie. Šachty a štoly najdeme přímo v centru obce.
Historie těžby zlata v této oblasti je pravděpodobně spojená s ražením olomouckých denárů. Ty se objevily už v 11. století v souvislosti s rozvojem olomouckého údělného knížectví. Pro ražbu bylo potřeba získat dostatečné množství drahých kovů a nejbližší naleziště byla právě v údolí Bystřice. V těchto nejstarších dobách se ovšem zlato získávalo hlavně rýžováním ze sedimentů, které po staletí ukládala řeka Bystřice. Zbytky rýžovišť v hlubočské části údolí ale nenajdeme. Malé stopy jsou nedaleko Domašova a u Velké Bystřice.
Od 12. století už se těžilo zlato hlubinným způsobem. Z tohoto období máme také první ověřené zmínky o těžbě v této oblasti. Výtěžnost zdejších dolů stoupala a klesala, a tak byly průběžně opouštěny a znovu zakládány. V 15. a 16. století těžba zlata doslova kvetla, o pár let později o ní není ani zmínka. Poslední neúspěšné pokusy proběhly v 18. a 19. století. Historikové tvrdí, že její obnova v té době souvisela se ztrátou Slezska a hledáním nových zdrojů surovin.
K roku 1812 pak byly veškeré práce ukončeny a od té chvíle jsou zdejší doly nechány na pospas osudu. Do kraje se v roce 1824 díky podnikateli Josefu Zvěřinovi dostala železářská výroba a také těžba železné rudy. Osada Mariánské Údolí, která díky založení železáren vznikla, má své jméno právě od Těžířstva Panny Marie Pomocné, které hloubilo štoly na železnou rudu přímo v centru dnešní obce.
Panna Marie dohlížela na bezpečí horníků
A tím se dostáváme i k pozoruhodné památce na toto období, Kapli Panny Marie Bolestné. Ta současná byla postavena v roce 1905, ale již před ní stávala v těchto místech jiná kaplička, kterou postavili horníci. Dodnes najdeme v její blízkosti několik vstupů do podzemních štol František, Jan a Kristova pomoc. Úkolem Panny Marie bylo dbát na bezpečí těch, kteří se vydávali do podzemí. A byl k tomu důvod, práce to byla těžká a velmi nebezpečná.
Dnes najdeme v okolí Hluboček a Mariánského údolí, stejně jako v Hrubé Vodě hned několik starých důlních děl. Jsou nejen kolem kaple, ale také v údolí Zlatého potoka, kde byla štola Goldgrund. Také na okraji Hrubé Vody je k vidění vstup do štoly Panny Marie Sněžné či zbytky díla Goldloch. Na druhé straně řeky, uprostřed této osady, se pak ve svahu dají nalézt staré štoly Klára a Libor. Další stopy najdeme v lese pod Lošovem a zbytky těžby jsou k vidění i v sousední Velké Bystřici.
Stará důlní díla jsou dnes většinou uzavřena. V zimě zde sídlí společenstva netopýrů a vrápenců a i proto je sem přístup zakázán. Navíc jsou již mnohé štoly nestabilní a některé také z velké části zasypané či zatopené. Málokdo si uvědomuje, že se ovšem jedná o jedny z nejstarších památek na osídlení této oblasti. I proto si zaslouží naši pozornost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
