Stopy železáren a podnikatelské rodiny Kleinů najdeme v Sobotíně dodnes

Počátky železářské tradice v Sobotíně sahají až do středověku, kdy se v okolí těžila železná ruda a v obci byly hamry na její zpracování. Průmyslovou podobu této výrobě dal až hrabě Antonín Bedřich Mitrovský, který v roce 1833 koupil panství v Loučné nad Desnou a s ním i Sobotín.

Právě on dal na radu profesora z vídeňské polytechniky, železářského odborníka a báňského geologa Franze Laurenze Riepla a začal původní podniky zpracovávající železo přebudovávat. Jenže hraběte Mitrovského zradilo zdraví a v roce 1843 umírá a panství na radu profesora Riepla kupují právě bratři Kleinové.

21 fotografií

Ti už v té době vlastnili rozsáhlé průmyslové impérium. Sobotínské železárny se staly během pár let jednou ze stěžejních základen, na které stál další rozvoj jejich průmyslové výroby. Byly zde nejen vysoké pece vyrábějící surové železo ale i slévárna litiny, válcovny, kovárny, strojírna a další provozy.

Postupně ale vysychaly nejen zdroje rudy v okolí, ale také zdroje dřeva na výrobu dřevěného uhlí, které bylo pro zdejší výrobu nezbytné. Na přelomu 19. a 20. století postupně dochází k útlumu výroby.

Produkce surového železa končí v roce 1910 a poslední provozy pak zavírají v roce 1921. Přesto se zdejší výroba stala nedílným průvodcem průmyslové revoluce v nejširším okolí. A co všechno po působení Kleinů a jejich železáren je dodnes v Sobotíně k vidění? Kupodivu, poměrně hodně.

Teprve nedávno bylo v obci otevřeno malé muzeum, které připomíná komplexní historii železáren i s ukázkami výrobků v podobě kamen, kolejnic, štítků mostů, kotlů a další exponáty.

Muzeum provozují manželé Marešovi v budově někdejší slévárny, které se v Sobotíně říkalo odjakživa Na turbíně, protože i zde poháněla stroje voda z řeky Merty. Muzeum je otevřeno po dohodě a kromě již zmíněných exponátů v něm poutníci najdou i mnoho fotografií, dokumentů a dalších zajímavostí.

Někdejší výstavný hotel Hutník|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Kromě toho zde najdeme i mnoho budov, které bývaly součástí železáren. Například těch co stojí v areálu Diakonie či za ní, kde je dnes bytový dům a bylo v něm ředitelství železáren. K provozům patřila i zdejší dřevovýroba a vlastně i nádraží, které vzniklo právě jako obslužná stanice k železárnám.

Pozoruhodným a novým exponátem je část mostu vyrobeného v roce 1910 ve zdejších železárnách, který více než 100 let stával na hlavní silnici přes řeku Desnou mezi Petrovem a Rapotínem a do Sobotína se vrátil teprve před časem. A přehlédnout se nedá ani hotel Hutník, který stojí přímo u silnice I/11. Kdysi výstavný hotel je dnes bohužel v ne příliš dobrém stavu, nicméně zkřížená kladívka ve štítu stále ukazují, že se jedná o součást zdejší historie.

Muzeum sobotínských železáren, které vytvořili manželé Marešovi v bývalé Terezčině huti|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Stopy po rodině Kleinů najdeme těch stop také hodně. V první řadě je to zámek, který si na místě někdejší prachárny nechal postavit Albert Klein. Nebyl příznivcem okázalých budov, nicméně dnes je zámek jednou z výstavných staveb obce a slouží jako hotel.

Za vidění rozhodně stojí přilehlý park se stromy, které ještě pamatují původní majitele a s krásným rybníkem, kde je možné se projet i na loďce. Také mnohé domy v Sobotíně mají co dělat s rodinou Kleinů a málokdo by například čekal, že zdejší škola bývala původně tzv. Hubertovým palácem.

Mementem, že vše lidské je pomíjivé, je také mauzoleum rodiny Kleinů nad silnicí do Rudoltic. Po částečné opravě už vypadá docela dobře, ale v minulosti bylo v havarijním stavu. I proto nakonec pozůstatky samotných Kleinů leží na místním hřbitově u kostela, kde je připomíná pamětní deska.